Tichý hlas

Plachá dívka zvaná LV (Jane Horrocks) sedí celé dny zavřená ve svém pokoji, poslouchá staré desky po otci a mlčením udržuje svět v rovnováze. Protože soužití s tak uřvaným a vulgárním stvořením, jakým je její matka Brenda Blethyn, by udělalo hluchoněmého autistu i z největšího extroverta. LV ale není hluchá a jak se ukáže, ani němá. Matčin milenec, upocený agent barových takyumělců Michael Caine náhodou objeví, že LV má schopnost všechny své důkladně naposlouchané zpěvačky skvěle imitovat a rozhodne se toho obchodně využít... Kdybych si o tom nepřečetl, nenapadlo by mě, že film byl natočen podle divadelní hry, ušité na míru skutečným imitátorským schopnostem Horrocksové. Zaprvé ta subtilní osůbka budí dojem trefně obsazené neherečky, zadruhé jsou její imitace maximálně přesvědčivé. Naživo v divadle musely scény se zpěvem působit až magicky. Ve filmu člověk automaticky mylně předpokládá, že jde o playback nahrávek Shirley Bassey, Marilyn Monroe, Judy Garland a dalších a to možná ubírá jeho protagonistce podíl ze zasloužených ovací. Navenek Tichému hlasu dominuje dryáčnická Brenda Blethyn, ale je to hlavně tím, že její postava je silně extrovertní přestárlý diblík. Nepřehlédnete ji a hlavně nepřeslechnete. Horrocksová je stejně skvělá, jen méně viditelným způsobem. Ewan McGregor jako její spřízněná duše, plachý milovník poštovních holubů Billy, je podobný případ. Blethynová, Michael Caine a také Jim Broadbent jako pupkatý provinční kabaretiér mluví šťavnatým a pro mě libozvučným cockney přízvukem, film je napěchovaný hity z mé oblíbené éry bigbandů, plný neokázalého britského humoru a přestože je svým způsobem dojemný, neobsahuje ani stopové prvky citového vydírání. Takže přesně můj šálek čaje. Nenápadný malý skvost. 100% (04.10.2010)

Nesporně kvalitní film, ale zřejmě se mi netrefil do správné nálady k jeho sledování. Nevšední příběh o obyčejných lidech a jejich mindrácích, pomalý, zvláštní, se silnými momenty a výbornými hereckými (i pěveckými) výkony. Někdy si snímek ráda zopakuju ve vhodnějším psychickém rozpoložení, prozatím mu 4* unikly jen o chlup na bradavici. 69% (01.12.2009)

Vyzerá to tak, že som tento film vnímal inak ako väčšina užívateľov, ktorí na tento film nešetria chválou, čo sa samozrejme odzrkadlilo aj na pomerne vysokom hodnotení. Mňa však snímok až tak neoslnil. Nenašiel som na ňom ani jednu vec, ktorá by ma aspoň málinko nadpriemerne zaujala. Bolo to šedivé a nevýrazné presne ako tá utiahnutá postavička vo filme. Žiadna dráma, žiadne emócie, žiadna romantika, no a o komédii už vonkoncom nemôže byť ani reči. Teda možno až na tú matku hlavnej hrdinky, ktorej neobyčajne odporné chovanie miestami schádzalo až do zvláštnej komédie, pravda. Avšak väčšinou ma to iritovalo. Ani ďalšie postavy ma nenadchli, možno len s výnimkou štramáckeho, brčkavého Jima Broadbenta, no po pár minútach všeobecnej nezáživnosti mi zovšednela aj tá. Jediné čo tu trocha vyčnieva je hudobná zložka, ktorá bola vynikajúca. A práve tá v mojich očiach ťahá snímok aspoň do toho slabučkého priemeru. 50/100 (15.06.2017)

S tou elektrikou to byla fakt sranda. L.V. můžeme také dekódovat na Low Voltage; L.V. nebyla zpočátku tak nějak dost nabitá. Ovšem i nízké napětí udělalo v baráku pěknou paseku. V poslední době jsem viděl několik dobrých hudebních fimů, tento bych k nim nepočítal. Neobstojí ani jako psychoanalytická studie. (22.10.2020)

Je mi ľúto, že sa nemôžem stotožniť s výborným hodnotením a obdivnými komentármi k tomuto filmu. Pravdepodobne som nebol správne naladený alebo nepatrím do správnej cieľovej skupiny divákov. Nemal som sa na čom zasmiať, údajná dráma ma nechávala ľahostajným, romantiku som nenašiel a hudobne som tiež niekde inde. Takže suma sumárum, nebol som znechutený, ale ani nadšený, čomu zodpovedá moje neutrálne hodnotenie. (04.06.2016)