Sametová extáze

Setřesu si z vlasů třpytky, nasadím holiny na vysoké platformě a skopnu z postele tu holku, co se mně tam v noci ubytovala.... a pak se probudím.... ano, jako bláznivý, živý a barevný sen je tento film, vše, co si přejete, v něm můžete mít, nejsou žádná omezení, žádná tabu, jen splynutí s dobou, hudbou a sexem, s kým si jen vzpomenete. Krom hmatatelné atmosféry zde fascinují především herci - androgynní Rhys Meyers ve svém dekadentním pozérství, dynamický rocker Ewan McGregor s holým zadkem a kdoví, čím ještě :-), Christian Bale s mladicky okouzleným ruměncem ve tváři a vše dohromady spojující, neustále se měnící Toni Collette. Opulentní pódiové hody s Jonathanovým a Ewanovým zpěvem jsou festivalem smyslů i oslavou abstraktního vnímání a soundtrack mě bude činit šťastnou ještě hodně dlouhou dobu. (28.04.2012)

Neuchopitelný Jonathan, explozivní Ewan, tápající Christian, zdeptaná Toni, kulervoucí písničky, podpatky, zvonáče, Oscar Wilde a ten pocit... "Nic neudělá člověka tak pyšným, jako když mu řeknete, že je hříšník." Nejvíc mě štve, že tenhle dokonalý film si zaslouží dokonalý komentář a já ho nejsem schopná vymyslet. "It's funny how beautiful people are when they're walking out the door." ♥♥♥ (30.12.2007)

HUdba mi nevadí, Ewan McGregor je ve své "homosexuální" reminiscenci na Iggyho Popa velmi uvěřitelný, a celková stavba je natolik inspirována Občanem Kanem, že prakticky kopíruje jeho vypravěcí linku (otázka však, jedná-li se o klad) ... Klipové barvy jsou všudypřítomné, ale že by děj nějak značně utíkal se říct nedá... Poslední půlhodinky by přece měla gradovat a ne nastavovat, či se snad mýlím? Ovšem hudba je vynikající, jen co je pravda:) (11.09.2005)

Už od prvních minut, plných křiklavě barevných písmenek, mně bylo jasný, že tenhle film bude patřit k velmi bizarním počinům. Glam-rockovou érou 70. let jsem byla totiž až doposud takřka netknutá. O to více mě ovšem film ve výsledku nadchnul. Blyštivé třpytky, zářivý make-up, šílené barevné kostýmy a boty na vysokých podpatcích u mužů i žen - šílenost, která mě ovšem zároveň hrozně bavila. Provokativní pózy, androgynní stylizace a bisexuální orientace hlavních hrdinů - extra-ordinérní výstřednost, která je možná pro řadu konzervativně založených jedinců nestravitelná, pro mě je ovšem skutečnou oslavou života a hédonismu. Pokud jde o hlavní herecké duo - Jonathan Rhys Meyers i Ewan McGregor jsou vynikající (a to dokonce i po hudební stránce), ovšem ani Toni Collette nebo Christian Bale nejsou špatní (k Baleovi bych chtěla jenom dodat, že mu v podstatě nebylo dáno zase tolik prostoru - ono, když máte hrát obdivujícího fanouška, který vzhlíží ke svým 2 zpěvákům - idolům, tak se asi s ohromujícím hereckým výkonem moc počítat nedá). Nicméně si myslím, že postava, kterou zde Bale ztvárňuje (fanoušek a později novinář), je v podstatě dost důležitá - je totiž jediný, kdo vlastně posouvá celý příběh dopředu a pomáhá jej rozplétat. No a nakonec k hudbě - podle mého názoru dokázal Carter Burwell velmi chytře poskládat hudbu plnou chytlavých melodií od známých interpretů (Roxy Music, Iggy Pop and The Stooges, Lou Reed atd.). Soundtrack vybrousil k dokonalosti i tím, že zde můžete slyšet v několika písních nadpozemský hlas Thoma Yorka z Radiohead. Mě osobně taky potěšila účast Briana Molka z Placebo, škoda jen, že se ve filmu objeví jen párkrát. (06.07.2010)

Sakra nádherná atmosféra britský scény a glamrockový hudební odnože. ____ Sametová extáze, ač se to nezdá, disponuje nesmírně rafinovanou strukturou: 1, Vypravěčský model pátrajícího reportéra vychází z Občana Kanea. 2, Film provází flashbacky, v nichž se objevují nové postavy, které nejenže posléze nasedají na hlavní linii příběhu, ale taktéž vzpomínají a pomáhají odhalovat zase další postavy. 3, Vypravěč neustále zostřuje vidění různých postav, poté je zas opouští a zanechává v optice jiných postav. Kupříkladu hodně věcí je braných z pohledu Balea a stejně tak i Bale je pro spoustu postav zkoumaným objektem. Což vychází z tematizace skutečnosti, že umělec sám o sobě, stejně jako jeho dílo, nic neznamená. Tvar mu dává až úsudek ostatních lidí. 4, Začátek se obejde bez dialogu a vypráví přes montáž nechronologických sekvencí a přes nespolehlivého vypravěče (podveden je divák, zatímco autor se směje – ohledně postav, některé „ví“ a některé „neví“). 5, Vypravěč někdy jen pozoruje, jindy je aktivní a hroutícím se postavám pomáhá. Ale katarze stále nepřichází. 6, Všechny songy jsou dokonale (ve smyslu neviditelně) všité do příběhu. 7, Plus celý příběh provázejí intertextové (odkazy samotné), hypetextové (proplétání odkazů) a metatextové (dávající odkazům nový smysl) narážky. Tyhle kulturní reference (najít si je můžete na wiki) jen podtrhují konceptuálnost filmu. 8, Taktéž herci vycítili příležitost a ještě předtím, než je pohltil Hollywood, odvedli nadstandardní kus práce. (10.09.2008)