Režie:
Konrad NiewolskiScénář:
Konrad NiewolskiKamera:
Arkadiusz TomiakHudba:
Michał LorencHrají:
Arkadiusz Detmer, Dariusz Biskupski, Borys Szyc, Andrzej Chyra, Mariusz Jakus, Grzegorz Kowalczyk, Janusz Chabior, Aleksander Mikołajczak, Maria Klejdysz (více)Obsahy(1)
Na nezaměstnaného Lukáše je uvalena vyšetřovací vazba za přepadení. Jelikož nemá alibi, rozhodla výpověď dementní stařeny, která ho označí za pachatele. Celu sdílí s šesti muži, podezřelými ze zločinů spáchaných v afektu či ze zločinů vyprovokovaných. Advokát najatý Lukášovou matkou se marně pokouší o ospravedlnění svého klienta. Inteligentní a neprůbojný Lukáš těžce snáší soužití se sociálně a intelektuálně nesourodými muži a absenci intimity. Navzdory ponižujícím okolnostem a neustálé a ubíjející konfrontaci se spoluvězni se snaží uchovat si smysl pro lidskou důstojnost, neztratit vědomí identity. Lukášův prožitek, neúprosně degradující jeho osobnost, je vyjádřen s drsnou autenticitou a vnímá se jako pádný argument v diskusi o stavu polského soudního a vězeňského aparátu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Zaujímavá väzenská dráma od Poliakov, kde sledujeme nováčika odsúdeného omylom. Známa hláška z väzenských filmov, kde sú všetci nevinní, ide trochu bokom, pretože tento chlapík je skutočne nevinný. Herecké výkony poniektorých hercov nie sú stopercentne presvedčivé a miestami kríva i logika. Keď si po pár dňoch ide Lukáš hodiť „mašľu“, tak sa mi na chvíľu zastavil rozum. Psychicky neuniesol pár krivých pohľadov a to, že musel pratať a zametať izbu? Veď ešte ani nedostal po hube...Na vojne som zažil 10x väčší šikan a na samovraždu som nepomyslel ( i keď mimochodom, jeden to skúsil). Prvá polovica filmu je skôr priemerná, ale mňa i priemerné filmy z väzenského prostredia dokážu upútať. S príchodom pedofila na izbu väzňov, ktorej sme celý čas svedkami, film naberá druhý dych a celkovo záver hodnotím ako veľmi vydarený. Pedofili, majte sa na pozore...Slabšie štyri. 70%. ()
Dokonalá ukázka toho, že i vězeňské drama se dá natočit jako civilní, skromný snímek bez brutálních, explicitních a silně realistických scén násilí. Symetrie není žádné syrové a mrazivé drama, jež by Vás dokázalo šokovat, zaměřuje se především na psychologii hlavního hrdiny (velký sympaťák, připomínal mi Vallo Kirse z Klass:) a jak se vyrovnává s nespravedlivostí, špinavostí a lhostejností zákona. Také na to, jak postupně pobyt za mřížemi začíná měnit jeho plachou a introvertní povahu. Charaktery jeho spoluvězňů jsou ztvárněny rovněž excelentně. Nejvíce se mi líbil Borys Szyc (který mi zase připomínal nějaký mix Roberta Englunda a Jürgena Vogela:) a Andrzej Chyra. Podmanivá hudba Michała Lorence. Nejsilnějším momentem je pro mě závěrečná scéna (následující po jistém činu vůči pedofilnímu spoluvězni), kdy Lukáše přijde navštívit matka, přes sklo s ním hovoří a Lukáš má zcela nepřítomný pohled a poté bez rozloučení odchází pryč. Film má tak vlastně otevřený konec, ale zároveň ukazuje to, jak člověka takové místo a lidé v něm můžou zcela proměnit a vzít mu i poslední zbytky osobnosti, kterou předtím byl. ()
V subžánru vězeňských dramat je Symetrie dost originálním filmem. Režisér Konrad Niewolski nevsází na akci a coby scénárista se zaměřuje především na z psychologického hlediska velmi zajímavý přerod hlavního hrdiny. Je to takové Raskolnikovské tázání se, ovšem bez onoho drtivého dopadu osudovosti viny, a jako téma tak ne úplně blízké polskému národnímu charakteru - ztráta svobody je vykoupena aktivním odporem, který překračuje dokonce i rámec desatera božích přikázání. Motiv symetrie z názvu filmu dosahovaný posunem těžiště spravedlnosti trestu a vyvážením nespravedlivého odsouzení (respektive uvěznění) převzetím spravedlnosti do vlastních rukou je velmi palčivá a kontroverzní otázka, zvláště když jde v konečném důsledku o spravedlnost úplně jiného člověka. Je to ovšem otázka legitimní. Je třeba se ptát na celou řadu věcí. Silný, byť hodně pozvolna se rozjíždějící film, jehož atmosféru dělá především úžasná hudba a ten gradující konec. V kontextu polské kinematografie se nelze vyhnout srovnání s podobně laděným Krátkým filmem o zabíjení Krzysztofa Kieslowskiho, oba totiž svým způsobem analyzují podobné fenomény. ()
Pro mě osobně šestihvězdičkový film. Opět jen potvrzení toho, že se u Poláků točí filmy, které v současné české kinematografii dlouhodobě postrádám. Nedávno zhlédnuté Fígle a Symetrie mě každý dostal po svém. Fígle svou idealistickou hravostí a Symetrie svou syrovou autenticitou a bezprostředností. Až mě napadlo, kolik reálných vězňů si ve filmu zahrálo sama sebe. Na film aby si jeden vzal slovník vězeňského slangu. Mimochodem překladatel u mě opravdu zabodoval. Kromě obsahu film vyniká i formálně, a to jak svým obrazovým ztvárněním, tak hudbou, jež neskutečně umocňuje skvělé herecké výkony. ()
Depresivní a syrové vězeňské drama, které pokládá mnohé otázky o vině, trestu, morálce a ceně svobody. Navíc ze znepokojivého pohledu někoho, kdo se do tohoto prostředí dostal, aniž by se o to sám přičinil. Možná že další zajímavou otázkou je, jaká je vlastně úloha bachařů ve vězeních. Člověk se postupně sžije i s podivným vězeňským slangem. Aspoň půlku atmosféry má na svědomí hudba Michała Lorence. Výborný film. ()
Galerie (4)
Photo © SPI International Polska
Zajímavosti (1)
- Postprodukce a zvuková produkce filmu byla realizována v českých studiích. (=woody=)
Reklama