Heureux gagnants
Lucky Winners
Máme prachy!
Obsahy(1)
Šance jedna ku 19 milionům. Pravděpodobnost, že vás zasáhne meteorit, je mnohem vyšší než šance, že vyhrajete v loterii. Pro naše šťastné výherce se sen rychle změní v noční můru a jejich životy se roztříští ve velkolepém ohňostroji této vzrušující černé komedie. (Film Europe)
Videa (3)
Recenze (19)
Povídkové filmy se už v dnešní době moc nevidí a zrovna tohle je případ, u kterého bych si dokázal představit i všechny příběhy natáhnuté na celý film. Jeden je absurdnější než druhý a nabízí toho dost, jenže člověka to po chvíli přestane bavit. Ještě když nejsou nijak propojené až na rámec prvního příběhu, který dílo nakonec i uzavírá. Teroristé za mě asi nejlepší, na druhé místo bych pak dal úvodní část s naprosto geniální gradací. Hodnocení: 70 % ()
Edukativní francouzská povídková černá komedie o tom, že vyhrané peníze v loterii štěstí a změnu života k lepšímu nepřináší. Minimálně ne ve čtyřech představených příbězích, které dvojice režisérů Maxime Govare, Romain Choay, rozčlenila dle zaměření na rodinu - seznámení - terorismus a prokletí. V každém z výše zmíněných příběhů se divák zasměje, nejvíce pak u toho prvního, kde se dokáže nejlépe do situace vžít. Zbylé jsou určené spíše pro paranoiky, diváky na zcestí a fatalisty. Námět snímku je originální a řadou scén významně připomíná Trojúhelník smutku, v porovnání s ním mu však schází kvalita a větší příběhová provázanost. Tři hvězdy. 🙂 (12.06.2024) / TOP hláška: "Se*em na babičku!" ()
Máme prachy! je (černo)humornou sondou do světa lidí, kterým k jejich (ne)štěstí spadla do klína velká hromada peněz. Je možná trochu škoda, že tvůrci pojali jednotlivé povídky odděleně a nesnažili se je nějakým způsobem propojit, přesto mě jednotlivé epizody o (ne)šťastných (ne)šťastlivcích fakt zaujaly. Samotné příběhy, které by pomalu nevymyslel ani sám život, pobavily a zamrazily na zádech zároveň - epizoda s "pomstou ze záhrobí" působila téměř jako jeden z příběhů Věřte nevěřte. Původně jsem dal filmu tři hvězdičky, ale s jistým odstupem času hodnocení zvyšuji, jelikož mi tato místy opravdu ztřeštěná francouzská jízda vcelku sedla. ()
Miluju povídkové knihy. Včera jsem zjistila, že ne až tak filmy. Zatímco u knihy si kočírujete, kolik času si po konkrétním příběhu vezmete na jeho uležení, rozjímání nad ním, aby vám ho ten další nerozředil, u filmu postaveném na několika nepropojených příbězích je to mimo vaši moc a než rozdýcháte jeden, už dojem z něj rozpouští ten následující... / Chvíli vám připadá, že to určitě točil Woody, pak zase čicháte inspiraci v Nezvratném osudu, následně nechtíc srovnáváte s Trojúhelníkem smutku... / S jakou až velkolepostí honiček jak z Bonda v mini pařížských uličkách film nastoupil, tak s podobnou intenzitou pak vadl. Za mě asi jo. A soudě i dle zvuků v sále - zatímco v první třetině jsme svorně hýkali jako jeden muž, postupně to sláblo... Mě osobně rušila jistá předvídatelnost, stejně jako dlouhá doba, která uplynula mezi tím, kdy mi jako divákovi docvaklo, kam příběh směřuje, a než se tam skutečně dokodrcal. / V pro mě nenakoukané francouzské kinematografii jsem si ale opět užila pro mě neokoukané tváře, díky kterým to koukání nabíralo na pocitu autentičnosti. / Vyústění teroristů si zaslouží speciální půlbodík. :) / Proč ne, hele. ()
Zvoleným tématem film rozhodně pěkně glosuje tu touhu současné společnosti po penězích. Poukazuje na to, že finance nejsou všechno a né vždy jejich dostatek vede k životnímu blahobytu. Pro mě osobně byl ale trochu problém ve způsobu, jakým se tyto informace dozvídáme. Vyprávění totiž do jisté míry stojí na skečovitém postupu, který jen vyhání do extrému nějakou bizardní situaci, vršením dalších nesmyslů. Všechno se tu děje jako dle Murphyho zákonů, tedy to co tušíte, že by se stát rozhodně nemělo, se také stane. Navíc všechno je nám prezentováno hyperrealistickou kamerou, která se ve francouzské kinematografii stává poněkud trendem posledních let. A ono obecně i to téma, kdy se z človíčka na okraji společnosti náhodou stane postava na jejím vrcholu není v této zeměpisné oblasti nijak nové. Konec konců, ztřeštěné komedie produkuje tato země již do dob Funèse a Belmonda, přičemž je podle mě docela škoda, že se od těch dob v komediálním žánru nikam moc neposunula. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (6)
- Mnohí herci sú skutoční a praktizujúci moslimovia, ktorí podľa slov Romaina Choaya rolu prijali s tým, že im prišla zábavná a pre moslimov nie je paušálne urážlivá. (Arsenal83)
- Film sa predal do 25 krajín, no po francúzskej premiére bolo Slovensko prvou zahraničnou krajinou, kde sa film prehrával v kinách. (Arsenal83)
- Maxime Govare potvrdil, že na vtipy o moslimoch si vybrali testovacie publikum v Londýne tak, aby odrážalo aj túto menšinu. Po odvysielaní títo diváci povedali, že sa im to nezdalo vtipné, ale necítia sa ani urazení. Nebol dôvod preto niečo mazať. (Arsenal83)
Reklama