Kid

ku Kidovy Charlieho Chaplina som pristupoval s tym ze budem musiet trocha prizmurit oci lebo ide o strasi, nemy film (ma 100 rokov!), ale v momente ked maleho Kida "Tulakovy" zobrali ked spal, tak ma to nenechalo chladnym a citil som to iste zufalstvo co hlavny hrdina. ak toto nieje skvele filmarske remeslo tak potom neviem co by bolo... (04.02.2021)

Film počátku postupného přerodu zlatého věku grotesky. I tak je možno charakterizovat tento Chaplinův už nesporně zralý autorský počin. Délkou trvání, střídáním "vážných" scén s velmi "nevážnými" prvky, pojetím postav, jejichž sentimentem proráží stále viditelněji tendence k psychlogizaci a k citu ne šustícímu, ale skutečnému. Mravoličné téma se tak výrazně mění v prolnutí dvou tragických životních osudů, lidí vlastně vzdálených, ale v mnohém i blízkých. Zprvu náhodné setkání začíná být oboustranně pociťováno jako zásadní životní mezník. Láska má mnoho podob, jež se zdaleka neomezují na její erotická východiska. Příběh vzájemné adopce dvou strádajících ze společenského dna dává této odvěké pravdě nadčasový tvar. (27.08.2007)

Film vám prinesie smiech a možno aj slzy - to bolo spomenuté hneď v úvode. A bolo to tak. Myslím, že toto bol prvý film Ch. Chaplina, kde bol tento zámer tak očividný, pretože podľa tohto filmového velikána, účelom jeho filmov nie je diváka iba pobaviť, ale dať mu aj silný príbeh a smutné veci. Nuž taký je život a presne taký je aj tento snímok. Smiech cez slzy, no nádhera. Jedna scéna pri konci ma síce bavila menej (Mesto snov), ale celkovo som veľmi spokojný. Silný nadpriemer. 85/100 (08.03.2019)

Pokud jste schopni proniknout do kouzla němých filmů a grotesek (jejichž označení nemusí nutně znamenat, že půjde jedině o srandu), tak tenhle film vás odmění snad tím nejlepším, co tenhle žánr nabídnout umí. Já sám neustále žasnu nad tím, jak upřímně tohle dílo dokáže stále zapůsobit. Chaplin, stejně jako malý klučina, hrají opravdu skvěle, komediální prvky tu jsou citlivě vyváženy těmi dramatickými, snad jen ten konec není úplně z nejpovedenějších. Ale tentokrát to prostě odpustit musím. (06.06.2005)

Takže to je ten film, který podle filmové historie odstartoval mix komiky a dramatu v jednom filmu a satiru na společenské poměry? Ty emoce působí, i když před stoletím v kině to muselo být hodně jiné. A vzhledem k roku natočení si nejsem jistý, zda-li odpustit jednu výraznou plot hole či ne. Hádejte jakou. (30.10.2019)