Tatér z Osvětimi

Téma koncentračních táborů je ve filmové historii prozkoumána vcelku dopodrobna. Tatér z Osvětimi v tomto ohledu nenabízí nic moc nového, co bychom už neviděli. Ale je třeba říct, že ta atmosféra a úzkost tohoto období a zaměření pořád stále funguje a je dobře, že si pořád tuto temnou skvrnu naší lidské historie stále připomínáme. Prim tu nakonec stejně hraje vztahová linka, která ukazuje, že i v takovém prostředí lze najít aspoň trochu naděje a něčeho hezkého, k čemu se člověk mohl upínat. Ano, pochopitelně se dočkáme i dosti tíživích scén, které z potenciálního diváctva vylučují slabší povahy, protože jak pro ženské, tak pro mužské publikum tu budou dosti bolesticé a naturalistické scény. Trochu matoucí je tu akorát linka s Keitelem, jakožto starým přeživším, která je od začátku poměrně matoucí a nikam nevededoucí a bohatě by stačilo, kdyby se smrskla do funkce prologu a epilogu. Nelze opomenout ani všudypřítonou angličtinu, která trochu nabourává atmosféru, jelikož je jasné, že jednotlivé postavy mluví hned několika jazyky, ale tak to je pochopitelně dáno zemí vzniku. (07.06.2024)

Řemeslně vše OK, ale dějově prostě omýláme zas vše už milionkrát viděné, bez nějakého nápadu navíc. Uvidíme, jestli se to nějak rozjede, aspoň z hlediska atmosféry to pochopitelně může nabídnout hodně. Těžko říct, k čemu bude linka se samotným Keitelem, kterým zatím jen zmateně klábosí, a je jasný, že prim bude hrát ta linka s jeho mladším já, a Keitel by možná stačil jen v klasické poloze vypravěče, bez hypnotických výjevů a projevů demence či čeho. (24.05.2024)

Atmosféra začíná pořádně přituhovat. Ano, pro našince je asi nezvyk slyšet angličtinu ve Vranově nad Toplou, ale to je pochopitelně daň za to, že si to netočí na Slovensku, ale zahraniční tvůrci. Každopádně i tak jsou takové lokality velmi příjemné osvěžení, stejně tak Slovenští herci v malých rolích. Tábor a jeho vykreslení už tady působí mnohem více temně a depresivně, než v prvním díle, má to takový ten lidský rozměr, kdy se dokážete nacítit do toho, co ty postavy prožívají. (27.05.2024)

Pokračujeme v hodně syrovém stylu, navozeném v minulém díle. Tady už se jde dost možná za hranu snesitelnosti některých diváků. Závěrečná scéna s Leonem, nebo scény z nemocnice asi nedají spát hodně lidem. A nejhorší na tom je, že se to opravdu dělo. Pořád mi teda vrtá hlavou ta linka se starým Keitelem. Jestli je jakože dementní, a ta hodná sestřička ho prostě jen poslouchá v rámci nějaké léčby, nebo je to opravdu spisovatelka...Uvidíme, jestli to bude mít nějaké opodstatnění. (28.05.2024)

Díl více o Margitě, což mi tak připomíná, že krom té hlavní dvojice trochu postrádám další charaktery. Ano, občas se objeví zajímavá epizodní linka, ta je zpravidla ukončena smrtí dané postavy, ale v rámci šestidílné série bych ocenil spíše zaměření na charaktery protínající celou sérii. Víc prostoru dostává i linka s Keitelem, která teda pořád nedává moc smysl, ale co už, prostě to má být asi jako vypravování starého dědy, jak vypráví svůj příběh, možná si ho mírně přibarvuje... (05.06.2024)

Pochody smrti...Silné téma, natočené v rámci možností série asi nejlépe jak šlo. Mrazivá zimní atmosféra ještě umocňuje tu bezmoc. To, že se blížil konec války, ještě neznamenalo pro věžně vysvobození. Už jsme to viděli v jiných seriálech, jako Bratstvo neohrožených. Odchod Němců neznamenal okamžité vrácení zpět do normálního života. (05.06.2024)

Za mě až moc na jistotu hrané finále, které ve výsledku nemá moc čím překvapit, a samotném emoční vyvrcholení přišlo spíše už v minulé epizodě, a tady už to jsou takové dozvuky toho všeho, co se dělo v minulých dílech a snaha o navození poválečné atmosféry už působí spíš jak z jakoby druhé řady, hodně odseknuté od předchozích dílů. Postupně se tak dostáváme k samotnému závěru Laliho příběhu, který nakonec končí přesně tam, kam samotná linka s Keitelem od začátku směřovalo a je vesměs jediným logickým završením této linky. (06.06.2024)