Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti

Mnohem vymakanější a zábavnější, než jednička. Akce je plno a je nápaditá a brutální. Líbilo se mi že i malý Daigoró už se zapojuje do bojů. Je stále hrozně roztomilej, ale ve svém bojovém kočárku dokáže z nepřátel udělat krvavou paseku. Japonsko je tu stále stejně drsné. Neexistuje tu dobro a zlo. Jasně, Stínoví Jagjů jsou proradné kurvy, ale Ogami Ittó rozhodně není žádný velký klaďas. On sám ve filmu praví, že on a jeho syn už nejsou lidské bytosti. Například to smrtící bratrské trio mi bylo docela sympatické, jen měli smůlu, že byli najati zrovna proti Vlku samotáři. Panuje tu zabij, nebo budeš zabit. Pro mě jsou Vlk samotář a mládě jedny z nejlepších postav kinematografie vůbec. (02.03.2008)

Druhá časť je oveľa morbídnejšia ako jednotka. Dejových zvratov ubudlo zato počet mŕtvol rapídne stúplo. Nohy, ruky, hlavy všetko tu letelo pod ostrým meča Ogamiho. Kým v predošlej časti nepriateľský klan podkopával Vlka kde sa dalo, očierňoval ho a pokúšal sa ho zabiť vlastnými ľuďmi.... Tuto stavia na inú kartu a od začiatku objednáva tých najdrsnejších zabijakov Japonska. Najprv to sú ninjovia potom sú to vraždiace ženy a nakoniec traja bratia s ktorých každý používa inú unikátnu zbraň. Myslím ,že tuto nebude vadiť keď pri sekačke takéhoto formátu prezradím že každému z nich ubudne nejaká časť tela... A mnoho litrov krvi. (28.08.2014)

Chvíľami síce samoúčelné bojové momenty sú zároveň nesmierne príťažlivé. Príbeh sa síce nikam neposunul, no nenudil som sa ani na chvíľu. Chlapec vo vozíku ledva rozpráva, no už stihol čo-to pochytiť z bojových umení... aspoň je ale pre dotieravých vrahúňov často nepríjemným prekvapením a divák sa má na čom zabávať. Takže? ...pohoda! (17.11.2007)

Ve druhém dílu ještě přibývá akce, obrazy evokují komiksový styl asi nejvíce ze všech epizod, dobře zvolená jsou prostředí (loď, poušť...). Akční scény jsou typicky brutálně poetické, stylizace je maximální, zábava rovněž. Ke slovu se zde také dostává Daigorův kočárek, jako pak ve všech následujících epizodách..:) (23.12.2007)

Příběhy o cti, alespoň tedy ty japonské, jsou prostě skvělé. Já mám pocit, že v tomhle se jim nikdo nevyrovná, protože žádný národ v sobě nemá čest tak zakořeněnou. Tyhle příběhy chcete sledovat, protože jsou dobré, jsou kruté, mají skvělé akční scény a nebojí se. Navíc jsou zde opravdu silné emoce. Tohle se mi líbilo více než první díl. (09.10.2015)