Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti

Ve druhém dílu ještě přibývá akce, obrazy evokují komiksový styl asi nejvíce ze všech epizod, dobře zvolená jsou prostředí (loď, poušť...). Akční scény jsou typicky brutálně poetické, stylizace je maximální, zábava rovněž. Ke slovu se zde také dostává Daigorův kočárek, jako pak ve všech následujících epizodách..:) (23.12.2007)

Putování otce a syna v druhém dílu Vlk samotář a mládě je daleko přímočařejší než v prvé části. Z Ogami Ittóa se naplno stává stroj na zabíjení, jenž ale nezapomíná na základní morální a etické hodnoty. Jeho synek (nemám jiné označení než kouzelný) Daigoró otci v soubojích zdatně pomáhá - jejich zvláštní "kočárek" skrývá nejedno tajemství. Ač nejsem ani zdaleka vyznavač komiksové tématiky, do Kozure Ôkami bych se s chutí pustil. (20.01.2008)

Druhý díl "Vlka samotáře" je stejně kvalitní a excelentní, jako díl první. Takže pro něj platí stejný komentář, jaký jsem napsal k prvnímu dílu. Ogami to znovu řeže hlava nehlava a hravě si poradí i s třemi elitními zabijáky, z nichž tomu nejlepšímu zasadí mečem jeden z nejkvalitnějších seků ve své bojové kariéře. Složivší se protivník padne na zem a Ogamiho výpad stačí ještě řádně ocenit ... Pak z něj vystříkne tak 20 litrů krve na okolní písek pouště, kde se konfrontace odehrává a film končí ... Šílené a geniální zároveň. (09.12.2007)

O dost slabší, než-li první díl, příběh je totiž snůška podivunehodných pitomin, ve kterých se utápí i jinak jistě zajímavé postavy, jakými je například trio tajemně se tvářících samurajů, z nichž každý používá méně často viděné zbraně místo katan a to ve filmech vždycky rád vidím. Jenže co je to do háje platné, když jsou tam třebas jakési bojovnice, které bojují se samotářským vlkem pomocí... Bojové zeleniny! Vrhací vražený tuřín, poslední hit v oblasti nájemného zabíjeni, jak jinak! Sice chápu, že tahle série míří spíš směrem Exploitatací (víc krve a usekaných údů, víc krve a usekaných údů!!), než-li cestou klasických samurajských dramat, ale čeho je moc... Hlavně z počátku totiž působí akce až moc béčkově a trapně (ehm, to opravdu nikoho nenapadlo uhnout tomu kočárku, co mu z koleček trčeli čepele?) a vlastně jen díky dobře vygradovanému závěru, kde je již akce skvělá a atmosféra výborná si druhé dobrodružství Osamělého vlka zaslouží alespoň průměr. (26.09.2014)

Lepší než první díl. Množství krve, dlouhých záběrů, dojetí, napětíPomalejší tempo vyprávění snad někomu může vadit, ale jak vyprávět příběh „dvou“ bojovníků, z nichž jeden místo mluvení bojuje, a druhý řekl sotva pár prvních slov?! Ženské ninji jsou tiché-krásné-smrtící. Trio bratrů je brutální, slova, která těsně před smrtí jednomu z nich přijdou na rty nečekaně poetická: „Můj krk zní jako šepot větru“ Jeden z nejlepších samurajských filmů! (23.01.2006)