Moderní doba

S každým dalším filmem mě umí Charlie překvapit. Oproti bratřím Marxům, jejichž humor mimochodem taky miluju, dokáže v každým filmu nejen vymyslet spoustu nových, vtipných gagů, ale narozdíl od nich vždycky vymyslí i nový silný příběh s relativně novou strukturou a aktuální myšlenkou. Tenhle film je nutný vidět taky kvůli tomu, že v něm Charlie skvěle zpívá, což je u legendy z němých grotesek rozhodně pozoruhodný a může to možná leckoho překvapit. (28.11.2006)

Kvalitná a stále zábavná vec. Ch. Chaplin bol veľkým priekopníkom a takmer všetko v čom hral sa zapísalo do dejín. Nie je to až tak dokonalé ako napr. Svetlá veľkomesta, ale stále ide o veľmi zábavnú grotesku. Najviac ma pobavilo doťahovanie matíc v továrni a podskakovanie v rytme doťahovania aj po šichte. To sú nežiadúce účinky pri pásovej obsluhe...80%. (20.09.2015)

V posledním filmu o legendárním Tulákovi se Chaplin nekompromisně vzpírá řadě faktorů. Jedním z nejdůležitějších je protest proti nástupu zvukového filmu. Chaplin toto téma řeší v několika rovinách a hned v úvodu pomocí zvuku rozděluje role. Tulák je v továrně u běžícího pásu pod vahou extrémního pracovního nasazení postupně zbavován své individuality a zde přichází na scénu první použití zvuku, které Chaplin aplikuje jako negativní vyjadřovací prostředek – používají ho pouze vládnoucí lidé nebo přístroje. Po několika eskapádách v továrně Chaplin nechá Tuláka „vyplivnout“ ven na ulici, čímž máme nabít pocitu Tulákova znovuzrození. Film dává najevo svůj nesouhlas se stavem společnosti ve třicátých letech 20. století a to dosti silně. Následuje řada výborných scének, včetně setkání se s podobně smýšlející „Tulačkou“. Za vynikající moment považuji závěrečnou scénu, kde Chaplin dotahuje svůj „zvukový manifest“ do geniálního čísla. Poprvé v historii zazní Chaplinův hlas, ale zpěv interpretuje jako nesrozumitelný jazyk a smysl písně vyjadřuje svým milovaným pantomimickým pohybem. Moderní doba je krásný film a potvrzuje, jak výtečným filmařem Charles Chaplin ve své době byl. (02.12.2013)

Můj první Chaplin. Příběh poskládaný z pantomimických skečů, který jsem měl po 10 minutách chuť začít přetáčet. Ale vydržel jsem a i jsem se někdy usmál a jindy se spíš nudil. Němý film není moje gusto (10 minut grotesky je fajn, ale poskládat z ní celý film, abych udržel pozornost, to snad nejde), naštěstí ho držela nad vodou hudba. Hodně mě zaujala Chaplinova partnerka – nevím, jestli to bylo její tváří, vlasy nebo šaty, ale na rozdíl od dobových hereček působila jak z dnešního filmu. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 6 | hudba 7 | humor 3 | akce 2 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 (01.09.2012)

Vysoce zábavná groteska s jednoduchým,ale jasným sociálním podtextem.Němé grotesky mě nikdy moc nebraly (u Friga na mašině jsem trpěl) ale Chaplin dokazuje,že jeho komediální talent nezná hranic a ani pětasedmdesát let mu neubírá na kráse.Během sledování na mě přišlo hned několik záchvatů smíchu (kukuřice!) a díky nekompromisnímu tempu se neobjevil ani náznak nudy.Už se těším na další chaplinovky,tahle mi dokázala,že stojí za to si je nakoukat. 85 % (21.01.2011)