Pan Verdoux

-"Well, you must have made a killing." -"Yes." Opravdu příjemné překvapení. Příběh Desira Landrua jsem znala z té vážné, tragické, kriminálnické stránky, kde nechyběla ani opravdová láska či souložení s prostitutkami. Tenhle osvěžující černý pohled je o to příjemnější, že přichází od Charlieho, od kterého bych něco takového příliš nečekala. Výborně. "Co to je? Jódler. Ach né, už je jich tam celá tlupa." -> Jak bolestně odpozorované ze života. (01.01.2010)

Welles historku vyhrabal, Chaplin jí natočil a dovedu si živě představit, jak si roli hyperaktivního svůdníka/vraha užíval. Pan Verdoux je totiž absolutním protipólem normovaného chaplinovského hrdiny, kterého všichni pouze využívají a který je submisivním outsiderem a nadto váhavým střelcem. Verdoux, to je jiná káva: lstivá, nebezpečná a maryšovská. Bohužel se po první brilantní polovině plné černého humoru a podvratných detailů snímek láme do melodramatické bajky s otravným moralistním závěrem. (03.05.2008)

Charlie Chaplin byl a vždy bude velkou osobností světové kinematografie. Byl vskutku všestranný tvůrce, těžko říct, co mu šlo lépe, jestli herectví nebo režie. Velký člověk, který filmu přinesl obdivuhodné věci, a bez něhož by se možná dost dobře film nevyvinul do podoby, jak jej známe nyní. Kašlal na všechny, kašlal na dobu a taky na to, co bylo přípustné a na co už lidé začali remcat a kroutit hlavami. Tato komedie je přesně taková, jako její hlavní hrdina. Inteligentní, šarmantní, lstivá, osobitá, vtipná a sympatická. (19.12.2007)

Chaplin si zaslouží obdiv za to, jak dokázal přejít z němého filmu k mluvenému, přičemž v obou případech dokázal natočit vrcholná díla. Přeci jen němý film má totálně jiná pravidla, než film ozvučený. A tak zde pochopitelně nevidím Chaplina dělat jeh klasické gagy a obličeje, humor tohoto filmu spočívá ve scénáři. Některé scény, zejména ty, kde Verdoux svádí ženy, tím že s vysokou kadenci sází jednu kýčovitou romantickou repliku za druhou, se určitě řadí k tomu nejlepšímu co kdy Chaplin natočil. Také tento film se honosí pro pozdějšího Chaplina typickým poselstvím. Zde je chladnokrevný a cynický vrah Verdoux popsán v jádru jako dobrácká osobnost, jež je spíše sama obětí běhu dějin. Paralel by se našlo více, ale od toho jsou tu jiní. (06.12.2010)

Kritikou ve své době velmi chladně přijatý film. Ačkoli se běžně řadí mezi Chaplinovi nejsilnější snímky, osobně mám s tímto dílem značný problém. Vkládání komických scén do krutého dramatického příběhu občas působí jako černý humor. Jde ale o humor poněkud trpký. Chaplin vtělil postavě Verdouxe komický rozměr. Člověk by i přál tomu nešťastníkovi úspěch a záchranu, jako se stalo minulým Chaplinovým postavám. Ale sériový vrah nemůže být nikdy kladným hrdinou, ačkoli lze vnímat lidský rozměr jeho osobnosti nebo beznaděj jeho chování. Tradiční lidský rozměr Chaplinových hrdinů zde stojí v ostrém kontrastu s 15ti vraždami ze zištných důvodů. Konečné moralizování a antimilitantní postoj tak v celkovém kontextu nepůsobí jen nevěrohodně, ale i pokrytecky. (31.08.2014)