Melinda a Melinda

Tenhle projekt mne celkem zklamal – nefunguje totiž ani jako komedie, ani jako drama. Radha Mitchell na mě působila schizofrenně, a proto se mi víc zamlouvaly výkony některých herců, kteří se vyskytovali jen v jedné linii, např. Chiwetel Ejiofor v dramatické a Will Ferrell v komické. Ten je také nejblíže tomu, co představuje klasický Allenův komediální rukopis. Ve výsledku je film průměrný, u Allena tedy podprůměrný, proto jsem se přiklonil k nižšímu hodnocení. (25.06.2005)

Poprvé za 70%, podruhé mě to bavilo ještě méně, snížil jsem hodnocení o hvězdu. Ze dvou linií mi bližší rozhodně byla komediální linie s výborným Willm Ferrellem. Zezačátku mě tenhle film moc nebavil, ale v jeho průběhu jsem si na vzájemné přeskakování dvou linií podobného příběhu zvykl a začal nalézat momenty, které mě pobavily, ačkoliv jich moc nebylo. (14.12.2007)

Dva príbehy s tou istou podstatou. Jeden vypovedaný vtipne, druhý tragicky. Tak toto nemohol zvládnuť nik iný, než Allen. Každý má na seba asi trištvrte hodinku, čomu zodpovedá aj nie celkom presne vypsychologizovanie pováh. Ale ide o milé prevedenie dvoch rozdielnych dejových pováh. Čo je zaujímavejšie, že ani jedna nenapĺňa svoju podstatu úplne, ale stále sa tu niečo deje, príbehy sú vkusne prestrihané a navyše k tomu prispieva aj sympatická partia hercov. 70%. (26.10.2007)

Dráma verzus komédia. Woody vždycky zvládal obe a keď ho mám radšej v tej humornej polohe, dramatická časť snímku sa mi páčila viac. Postavy aj príbeh; v komediálnej u mňa vyhráva iba samotná Melinda - v obidvoch vedľajšia postava, trpiaca a tápajúca. Otvorená a prekypujúca životom... Určitá neosobnosť a vykonštruovanosť je voľným okom postrehnuteľná a tých záporov by sa našlo, furt je to ale Allen. O dve triedy popredu pred všetkými ostatnými (Dylan Moran odpustí), jediný, kto už 50 rokov prevádza sám na sebe psychoanalýzu a my všetci sa pri tom výborne bavíme. Díky Bože, že sa narodil ako neurotik. A díky aj za túto schizoidnú filmovú paralelu. Woody & Woody, bude žiť večne... (25.03.2013)

Scénář: Woody Allen .. Podstata života není komická. Je tragická. Na hrozné pravdě lidské existence není nic zábavného… Stačilo prvních pár minut, jen lehká vstupní konverzace, nástin a rozjetí zápletky .. no a Woody Allen mě pro tentokrát měl zcela ve své hrsti! Tvůrčí rozkol, jak pojmout jeden námět, je nám zde obrazně realizován v rovině tragické a komediální (symbol divadla). Povedené jsou obě roviny, i když tragická je svojí naléhavostí silně poutavá od začátku, ta romanticko-komediální nemá v úvodu tak slibné momenty. O to grandióznější a zcela typicky Allenovsky inteligentně vtipná je její poslední třetina. Skvělé a bohaté obsazení v každé roličce je samo o sobě dostatečnou zárukou poctivé podívané. Zvláštní vyzdvihnutí si přesto zaslouží Chiwetel Ejiofor, Will Ferrell (jenž zde dokonale zastupuje Woodyho archetyp smolařských postav) a zejména dvojitá Radha Mitchell, která zvláště svoji neurotickou polovičku zvládá perfektně. Žádná nadpozemská pecka, ale chytré, poctivé příběhy ze života nás, lidí. Lusk 85%. (29.10.2007)