Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragický příběh z let druhé světové války, situovaný do prostředí židovského ghetta, inspirovaný především vyprávěním otce Jurka Beckera, autora scénáře. Hrdina filmu Jakub Heym přináší naději na život lidem, kteří již čekali na smrt. Rozšiřuje totiž vymyšlené zprávy o postupu sovětské armády. Pro tuto klamnou naději se stal lhářem, jen proto sehrál svou roli až do konce. Představitel Jakuba, Vlastimil Brodský, získal na XXV. MFF v Berlíně 1975 Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon. Snímek byl nominovaný na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Film pripomínajúci štýl Rrainera Wernera, respektíve pomerne divadelne poňatý kus o jednej možno pravdivej, možno falošnej nádeji. Zároveň ale môžeme hľadať aj paralely s ďalším slávnym Beyerovým dielom, Nahým medzi vlkmi. Tam sa o osud dieťaťa bojovalo, tu sa cez rozhovory dieťaťa a Jakoba dopracujeme pomaly k zmyslu filmu. A to až do úplného záveru, kedy cítime, že v tom pravom čase prednesená strohá veta, alebo otázka môže mať väčší účinok, ako polhodinové masové finále s bombastickou hudbou. Nechýba opäť ani A. M. Stahl. Neexistuje verzia s českým dabingom....respektíve s pôvodnou Brodského zvukovou stopou? ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Člověk se do něčeho zaplete a ani neví jak a pak to musí ustát až do konce. Tak to opravdu nemohl hrát nikdo jiný než Vlastimil Brodský. Pan Brodský byl dokonalý. Takové role dostává herec jenom jednou za život. Je samozřejmě jen na něm, jak se s takovou výzvou popere a jestli tu hozenou rukavici dokáže vůbec zvednout. Viděno v původním jazyce s českými titulky. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) ,,Příběh Jakuba lháře se nezakládá na pravdě... ale možná přeci jen je pravdivý." Filmy z prostředí židovského ghetta bývají obvykle silné. Zde je tomu tak o to víc, když film přímo proniká do duše sympatické postavy a Heyma, který na jedné straně rozšiřuje po celém ghettu lži, na druhé straně tím nepřímo zachraňuje životy ostatních před sebevraždou. Ale byly to skutečně záslužné kousky? Nehodnotím v tomto směru, ale odnáším si o to větší zážitek, v níž mě oslovila přítomnost lidské statečnosti a silné vztahy mezi židy v ohrození i mezi Jakubem a malou dívkou. Nedávno jsem si film zopakoval po více než třech letech a opět nejvíc zapůsobila scéna, kde Jakub na půdě spodobuje dívce fiktivní rádio a při vyrábění hudby na hrncích a amplionu i vyprávění pohádky se odvíjí poeticky laděné představy a prožité vzpomínky z minulosti. Krásně smutný film s jedinečným výkonem Vlastimila Brodského, který se svým herectvím dokázal uspět v zahraničí. 95%                                                                                  // PS: Troufalka zde v komentáři zajímavě srovnává s americkým remakem a uvažuje nad tím, jak se často američtí filmaři chopí předlohy úspěšného filmu z evropských zemí a doslova ho sprzní. Současná americká kinematografie jde spíše mimo mne, osobně mě tady mrzí spíše stále neměnná situace dostupnosti tohoto filmu pro české a slovenské publikum. Zůstává zde pořád jen verze v němčině s předabovaným Brodským a s uživatelskými CZ titulky, při tom sám Brodský mluvil ve filmu během natáčení česky a v roce 1990 vznikl s ním i český dabing! Jenomže stále se neprobudila ani ČT, ani DVD distributoři. Škoda. "Jakub lhář" by mohl být opravdovým skvostem čs. kinematografie, vyčnívající po všech stránkách z většiny soudobé produkce v letech vyvrcholení normalizace, navíc koprodukčním! Tak zůstává pro zdejší publikum nadále "pouze" zahraničním filmem s českým hercem v hlavní roli, který navíc tady skoro nikdo nezná. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Do velké míry stylizovaný slavný koprodukční film z produkce východoněmeckého studia DEFA a východoněmecké televize (koproducentem byl i náš Barrandov), přičemž televizní rozměr snímku celkem překvapivě vévodí. Celá stylizace opravdu nejvíc připomene Benigniho proslulý film Život je krásný a bylo by skutečně zajímavé zeptat se slavného Itala, do jaké míry se Jakubem lhářem inspiroval. Velmi prostý příběh o důležitosti naděje se zjevnou biblickou aluzí v názvu a silným etickým přesahem. Biblický Jákob je ten, který ,,zápasil s Bohem" a co jiného je existence fiktivního rádia a šíření naděje, tedy dobrých zpráv, než právě zápas s krutým Bohem, který připravil Židům (izraelitům = synům Jákobovým) tak nemilosrdný osud? K poněkud uměřené stylizaci lze mít jistě mírné výhrady, absolutorium ovšem zaslouží herecký výkon Vlastimila Brodského. Dobře dokumentuje fakt, že špičky jeho herecké generace (Hrušínský, Kemr, Lohniský...) byly co do umění více evropskými než jen lokálně českými herci... ()

classic 

všechny recenze uživatele

Klamár Jacob” dovtedy klamal, pokým svitala nádej na lepšie zajtrajšky, ktoré vôbec niekedy aj prišli, alebo aké mali vlastne ľudia vyhliadky v ghette, keď im každý jeden deň hrozila deportácia do koncentračného tábora... ? Mám schvaľovať konanie Jacoba Heyma, z ktorého sa vykľul akýsi "patologický klamár" , alebo ako by ste sa vy zachovali práve na jeho mieste, povedzme - úplne navlas rovnako... ? Samovraždy nebývali absolútne ničím novým, áno, na dennodennom poriadku, pričom odteraz, akoby priam nastala ich definitívna stopka ! Tak predsa to má potenciál rozprávať ("prezentovať"), aké sú "nové správy" z jeho skvelého RÁDIA , t. j. ako postupujú Rusi, kedy bude konečne koniec krviprelievania... ? I malá Lina, sa určite poteší ďalšej rozprávke, však ? Aj dvaja zamilovaní holúbkovia Mischa s Rosou, majú hneď lepšiu náladu, akonáhle sa dozvedajú "pozitívne informácie" . A niekdajší "barber" Kowalski, už premýšľa, ako potom rozbehnúť čerstvý biznis... / Do deja sa súčasne a »sústavne« primiešavajú i skvostné flashbacky, tiež aj náležité predstavy o budúcnosti, že celému sledu vývoja udalostí, dominuje najmä hlavný aktér - český HEREC pán Vlastimil Brodský, a to konkrétne v mimoriadnom: východonemeckom-československom filme o holocauste, nominovanom na Oscara, pod režisérskou taktovkou Franka Beyera, ktorý vskutku nakrútil dosť strhujúci snímok, čo ma nikdy nenechával chladným, i keď som tušil, ako nakoniec skončí, nič nemení na tom, že sa jednalo o čosi naprosto fascinujúce, čo ma mierne povedané - vyviedlo z rovnováhy. PS: Nemyslím si, že by bol príbeh čisto fiktívnym. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo v roce 1972 v Žatci, konkrétně například na náměstí Svobody. Ve městě vznikly například scény z Varšavského ghetta. (Frontie)
  • Pro roli Jakuba režisér zvažoval mimo Brodského i obsazení populárního německého herce Heinze Rühmanna, jehož účast by na film nalákala větší publikum. Problém byl v tom, že Rühmann byl občan Západního Německa. Tehdejší politický vůdce Německé demokratické republiky Erich Honecker nakonec rozhodl, že Beyer by měl obsadit Brodského. (BoredSeal)
  • Henry Hübchen byl do role Mischy jen pár dnů před začátkem natáčení jako náhrada za polského herce. Obsazeným polským hercům totiž polská vláda nakonec znemožnila ve filmu hrát. (BoredSeal)

Reklama

Reklama