Nahý mezi vlky

Velmi dobrá kamera, výprava, masky a můj oblíbený herec Armin. :-) Jinak ale je to zbytečně zdlouhavé, dvě hodiny jsou na tento příběh moc, těch komunistů a vnitřního odboje je na mne rovněž hodně (tvl, kde a jak sehnali tajně tolik zbraní?), a popravdě, o takhle benevolentním koncentráku, kde si vězni sami velí a rozhodují, by v jiných koncentrácích mohli jen snít. A nakonec mi přijde, že to děcko je tu tak nějak navíc, pokud tedy neznamená to nové, lepší příští, to komunistické. Navíc všichni jsou tu buď jen stateční muži, nebo práskači, nic mezi tím, a ostatně ani ti tři vedoucí lágru nejsou nijak dobře psychologicky prokresleni. Chvílemi jsem se i ztrácel v motivacích, proč kdo dělá co. A protože mi to přišlo takové vychcaně vypočítavé, žel mne to ani emotivně nějak nevzalo. (28.06.2023)

Velmi autentické, vícejazyčné, skvěle psychologicky podchyceno, jak ze strany nacistů, tak vězňů. Rozhodně inspirující pro mnohem mladší snímky. Malé nevinné dítě se ocitlo v prostředí, kde je člověk nucen rozhodovat, zda má malé nevinné a bezbranné dítě žít, nebo zemřít. Gratulujme si a zároveň se poblijme ze sebe samotných, milé lidstvo. I přes všechnu kvalitu u mě snímek na plný počet není. (23.01.2017)

Vo východonemeckom snímku z koncentráku tesne pred koncom vojny mi nanajvýš nepravdepodobné pripadalo okázalé formovanie sa komunistického odboja, prinajmenšom miera filmárskej pozornosti bola kontraproduktívna. Inak bola miera reálnosti silná, čiernobiely obraz podtrhával dusnú atmosféru a herecké viacjazyčné obsadenie na úrovni. (30.01.2017)

Vedle samotného příběhu mě nadchla především jeho jazyková stránka. Nebylo to poprvé, kdy jsem si při sledování filmového ztvárnění dramatu (zní to směšně „drama“ - v čase, kdy každý okamžik vyvažuje věčnost) z koncentračního tábora uvědomil, jak se ty různé řeči, nejen indoevropské!, jednotí v jednu společnou. Němý ústřední hrdina, chlapec (anebo dívka, jak leckdo z „heftlinků“ připouští) v sobě soustředí vše, co se v jeho přítomnosti pronese - a jeho netotožnost (nejen jazyková) odkazuje právě tím nejnaléhavějším symbolem řeči, jíž se marně snažíme dorozumět, právě k této jednotě. Vzpomněl jsem si přitom na - snad ten nelepší - esej Vítězslava Nezvala o mateřštině, v němž uvažoval nad tím, jak oproti němčině, kterou například Milada Součková nebo Thomas Mann pokládali na přelomu třicátých a čtyřicátých let za neplodný jazyk, vzniká na konci civilizace - nová řeč, kterou mluví bojovníci ve španělské válce - tedy muži i ženy různých národů. Tento podivný film mě utvrdil v tom, že tato rajská, všem společná, řeč se rozeznívala i v koncentračních táborech, ba v nich především. (08.08.2020)

Myslím si, že toto je celkom slušná adaptácia literárnej predlohy a cítiť, že na jej vzniku sa podieľal aj samotný Bruno. Chýbalo mi tu ale lepšie zobrazenie neľudských táborových podmienok a otrasného zaobchádzania s väzňami. Tieto časti v predlohe boli naozaj silné. Naopak tých komunistických žvástov tu bolo ďaleko menej, čo mňa veľmi potešilo. No a film bol, čo sa postav týka, ďaleko prehľadnejší. Mal od začiatku tempo a kvalitu, ktorú nestratil do záverečného finále. A chlapec? O tom primárne film nebol, jeho príchod spustil len určité udalosti .. bol pre osadenstvo nádejou a zmyslom žiť... (30.05.2023)