Plukovník Redl

Tak tohle me docela prijemne prekvapilo, bal jsem se, ze to bude nuda, ale nebyla. Film vypravi o Redlovo kariere od vstupu do armady az do smrti a i kdyz tu nejsou naky velky valecny sceny, dokaze to zaujmout. Navic Brandauer je jako vzdy perfektni. Misty jsem se akorat ztracel ve spouste lidi, jmenech a nevedel jsem, o jakejch udalostech se zrovna bavi, ale ani mi to nak nevadilo. Je sice fakt, ze by moh bejt film kratsi, ale nakejch vylozene hluchejch mist jsem si nevsim. (10.02.2008)

Od Mefista se druhý díl volné trilogie zásadně odlišuje v tom, že zatímco minule hrdina proplouval systémem, aby dělal, co miluje - hrál divadlo -, Redl jako by visel ve vzduchoprázdnu a nic ho skutečně netěšilo. Snaží se přežívat a kariérně stoupat, aniž by mu výsledek jeho snahy dodával viditelný požitek, což je poměrně depresivní vyhlídka. Trochu mě mrzí, že nebylo využito žádné z dějových témat, ať už rozpad monarchie, nebo hrdinova (ne moc dobře) skrývaná homosexualita. Istvána zajímá pouze ústřední emoce nehledě na to, co ji způsobuje. (30.04.2013)

Chirurgicky přesný řez churavějícím srdcem Evropy, o něco méně přesný řez psýchou toho, jemuž byla matkou armáda a otcem Jeho Veličenstvo Kaiser, oscilující mezi musilovskou obdobou muže bez vlastností a občas vystrkovanými růžky talentovaného pana Redla a uvádějící občas ve zmatek nepochopitelným jednáním postav, ale děje se to v tak mámivě straussovském rytmu s oslnivými výkony každého, kdo se onoho Evropou tančeného valčíku účastní, že se na ty chvilkové přešlapy a nedošlapy zapomíná velice snadno. Na co se nezapomíná, je pocit, když se dosud zbožňovaný tatíček mrknutím oka mění na Abraháma s obětní dýkou v ruce, a poznání, že vlastní kořeny jsou těmi bludnými, o které zakopnete právě ve chvíli, kdy si myslíte, že jste je definitivně vyklučili. Možná by byl o něco vyrovnanější portrét skutečného hochštaplerovského obersta Redla namísto oběti c. k. rakouského antisemitismu, obecné nechuti a vlastní sexuality, ale i když díky tomu celek vzhledem k úvodnímu přirovnání budí dojem precizní operace, při níž má akorát nevděčný pacient v některých okamžicích na kahánku, pocity, které ve mně částečně i díky obdobnému původu s Redlem film budil, resuscitaci rozhodně nepotřebují. (10.12.2008)

Tak takoví jsme byli před sto lety. Film Plukovník Redl inspirovaný osudy skutečné historické postavy Alfreda Redla, Rusína z chudých poměrů, který to dotáhl až na šéfa státní tajné služby a velezrádce Rakousko-Uherska, velmi věrně a poutavě oživuje reálie té pohnuté doby. Zachycuje Redlův život od útlého dětství, kdy se malý obdivovatel monarchie dostane do vojenské akademie jeho C. a K. veličenstva, přes velké úspěchy, kterých posléze dosáhne tvrdou a poněkud bezohlednou prací, až po trpký, náhlý a strmý pád, který přichází těsně před začátkem první světové války. Redl v podání fantastického K. M. Brandauera je vykreslen jako nejednoznačná (a tedy plastická) postava, neustále svádějící boj s nepřejícím světem i sebou samým. Zapírá svoji chudou rodinu, tají svoji homosexualitu, celoživotní milostný poměr s vdanou ženou i (zřejmě) částečný židovský původ. Jenže jednoho dne už má všeho dost. Ve vzteku vyzradí vojenské informace a je coby obětní beránek (kterého měl předtím sám za úkol najít) - poté co dostane rozkazem spáchat sebevraždu - posmrtně odsouzen za účelem "utužení morálky důstojnického sboru císařské armády". Historie má smysl pro humor. (22.05.2006)

"Každý si musí uvědomit, že je důstojník armády jejího veličenstva." Místy trošku zdlouhavé, přesto jinak velmi kvalitní historické drama (s výbornou výpravou) na pozadí neúprosně končící doby valčíků. Životní příběh Alfreda Redla je velmi zajímavý v tom, jak se z oddaného a loajálního důstojníka, pro něž byl císař otcem a armáda matkou, stal nakonec totální kariérista a cynik. Přesto jsem nečekal, že to s ním skončí tak zle, jak to ve finále skončilo a tento Szabóův film mi na otázku, co dotyčného přivedlo k přechodu na druhou stranu barikády, moc neodpověděl. Ale možná to bylo i proto, že sami historici připouští, že dotyčný mohl být nevinný a že to celé na něj někdo ušil. Takže kdo ví... (19.09.2022)