Kočka na rozpálené plechové střeše

Ach tyhle komorní dramata..Všechny možné víceméně negativní lidské vlastnosti jako žárlivost, sexuální komplexy, prolhanost, pokrytectví, nenávist, sarkasmus apod., které v zastoupení s dlouhatánským vedeným, místy nudným dialogem, očividně vyniknou spíše na divadelních prknech než ve filmu, kde navíc děj a dialogy byly pro film upraveny a zjednodušeny, otevřený konec, tak jak je tomu ve hře nečekejte. Vůbec mě nezajímá že jde o kultovní film, jeden z nejlepších do dnešních dnů vyprodukovaných v Hollywoodu společností MGM, že vynesl tolik a tolik, že ten či onen herec zahrál výtečně, že předlohou filmu byla znamenitá divadelní hra od T.W., že kameraman William Daniles začínal u velkého Erica von Stroheima a zde odvedl velmi slušnou práci snímání hvězd..Navíc se všude píše že Elizabeth Taylor to nesmírně slušelo, já jsem však opačného názoru, okouzlující možná byla, ale poněkud staromódní, ale tak krásná jako o pět let v Clee nikoliv a že Paul Newman byl druhý Marlon Brando, to si také nemyslím....Zklamání, které vynikne, jak už jsem psal leda tak na divadelních prknech ale ve filmu je to opravdu neúnosná interiérová nuda..Už vidím jak by si takto trio protagonistů jako podle nějaké šablony, mezi sebou v normálním životě bavilo:-) (13.05.2006)

Tenhle americký Jih musí být hrozné místo k životu. Vůbec si nevzpomínám, že by se tam někdy odehrálo něco veselého. Stará dobrá záměna kufrů nebo osob nebo něco takového. Ne. Vždycky jen duchamorná dramata rozpadajících se vztahů, alkoholismu, násilností nebo rasových nepokojů. Kočka na rozpálené plechové střeše Tenneseeho Williamse naplňuje první dvě témata. Liz Taylorová (ve výborné formě, kam se hrabe Kleopatra!) se snaživě pokouší zachovat iluzi šťastného manželství a vlákat zpátky do svých tenat rezignovaného Paula Newmana. A to jen proto, aby se despotický "taťka" Burl Ives nezlobil... Jižanskou mentalitu do smrti nepochopím a málokterý z těchto filmů u mě překročí hranici 60% (22.03.2006)

Brooksův film hodnotím s odstupem několika let, ale ještě dnes si zřetelně vybavuji většinu scén a vybroušených dialogů. Drama o rozpadajících se rodinných vztazích a přetvářce, kterou je nutno hrát ve jménu tradičních konzervativních hodnot jižanského prostředí staví na vynikajícím herectví ústřední dvojice. Zvlášť pro Taylorovou šlo vedle snímku Kdo se bojí Wirginie Woolfové o její nejlepší výkon na filmovém plátně. Film nezapře své divadelní kořeny, ale Tennessee Williams patří k absolutní autorské špičce a tak jde ve skutečnosti o výhodu. Celkový dojem: 95 %. (30.11.2008)

„Pravda je bolest, pot, placení účtů a milování se s ženou, kterou už nemiluješ. Ve skutečnosti se sny neplní a tvoje jméno otisknou v novinách až když umřeš.“ A o pravdu a lež tu jde především…Kočka na rozpálené plechové střeše je jedním z těch filmových příspěvků, které hezky ilustrují, jak vypadá skutečná narozeninová idyla v kruhu milujících příbuzných, a přitom ukazuje, jak „krásné“ rodinné vztahy panují mezi jednotlivými příslušníky (z nichž někteří opravdu nejdou vystát…ostatně i ty „bezkrké“ zrůdy byly přesně tím, čím je Maggie nazývala, ehm). Ano, najde se pár nedostatků. Konec byl už trošku vybájený, citové výlevy občas kapánek přepjaté a výstupy teatrální. To ale nic nemění na tom, že jde o solidní emocionální jízdu, navíc výborně herecky podpořenou, mnohými pravdivými postřehy protkanou. („Bez peněz můžeš bejt mladej. Ale starej bez nich být nemůžeš.“). A jistá „divadelnost“ téhle konverzačky na údernosti také nijak zvlášť neubírá. Za mě to budou solidní 4*. „Já mám odvahu umřít. Ale chci vědět, jestli ty máš odvahu žít?“ (13.12.2020)

Po filme 'Cool Hand Luke' je toto môj druhý film s Paulom Newmanom, v ktorom začína príbeh scénou, v ktorej je jeho postava opitá na mol, v ruke fľaša alkoholu a následne vyvádza hlúposti. Paradoxne bol za obe tieto postavy následne aj nominovaný na Oscara. Moje veľké sympatie k jeho postave v tomto filme spečatil aj fakt, že so zlomenou nohou sa netrápil len Brick, ale aj ja. Príbeh filmu je ďalší zo série, ktorého postavy majú veľkú psychologickú hĺbku, takže umožňujú schopnejším hercom naplno prejaviť a ukázať ich herecký potenciál. Hereckými výkonmi to vo filme len tak vrelo, a myslím, že ani skrytá kamera by v podobných situáciách hodnovernejšie nezachytila prejavené pocity a emócie. Big Daddy je nezabudnuteľný, a nielen jeho dialógy sú ostré ako žiletka. Okrem neskutočne trpkej a štipľavej kritiky súčasnej spoločnosti a jej mravných, či nemravných hodnôt, dej v niektorých scénach hraničí až so satirou, či paródiou na spoločenské a rodinné vzťahy. Za všetko hovorí fakt, a vôbec sa nečudujem, že film bol v dobe premiéry označený ako mládeži neprístupný. 95%. (14.05.2009)