Reklama

Reklama

Harper

  • USA Harper (více)
Trailer

VOD (1)

Paul Newman v nezapomenutelné titulní roli kasovního trháku podle knihy Rosse MacDonalda Pohyblivý terč. První detektivka v Newmanově kariéře, čítající tehdy třiadvacet filmů, doslova vzkřísila tento žánr.Harper slídí a uniká nástráhám při odkrývání pravdy v propleteném případu únosu a vraždy. Chytrý scénář Williama Goldmana vás pobaví a provede světem "typicky zvláštních" kalifornských postav. Potkáte bohatou dámu (Lauren Bacall), ozbrojeného právníka (Arthur Hill), plážového gigola (Robert Wagner), zapadající filmovou hvězdu s náklonností k alkoholu (Shelley Winters), jazzovou závislačku (Julie Harris) i Harperovu odcizenou manželku (Janet Leigh). A k tomu všemu bezbožný řád z chrámu Mraků vedený Strotherem Martinem. Každý z nich může mít klíč k vraždě nebo kulku pro Harpera. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (96)

Klajnik 

všechny recenze uživatele

Newman byl sympaťák a role poněkud cynického a sardonického soukromého detektiva mu sedla. Film je to rovněž solidně natočený; Kamerově je sice velmi statický, ale přemýšlelo se nad tím, co jak zabrat do obrazu a postavy hrají v opravdových kulisách a lokacích. To samozřejmě nestačí a film u mě selhal v rovině příběhu, který mi přijde nezajímavý. To, o co tam jde, mi bylo jedno. To bývá problémem mnoha detektivek. Proč by diváka/čtenáře mělo zajímat, že byla nějaká cizí postava zabita nebo unesena? Odkrývá to vyšetřování něco  podmětného o lidech obecně? Nemyslím si, že zde tomu tak je a i kdyby bylo, tak je lepší sledovat zločin než jeho odhalování (viz. Scorseseho gangsterky). Protagonista sice potkává řadu archetypálních postav LA své doby, ale nic moc z toho. Mění se spolu s odhalováním stop i protagonista, který je nějak hodnotově konfrontován a v závěru se bude muset rozhodnout, jakým člověkem hodlá být? Takové psychologické zkoumání zde divák nenajde. Harper sice odhaluje jakési spiknutí, ale zůstává furt stejný. Otázka tedy stále zní: Proč by mě mělo zajímat nějaké fikční spiknutí? Jelikož jsem nenašel důvod, proč by mě to spiknutí mělo zajímat, tak si film nezasloužil, ale se snažil rekonstruovat zločin spolu s protagonistou skrze získávání úsečných informací od různých postav. Po dokoukání tedy ani nejsem schopen pořádně převyprávět, kdo co komu a proč. Filmu rovněž chybí pamětihodné sekvence i práce s gradací děje. Celé je to tak nějak na jedno brdo a proto lidé píší, že se to táhne. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Zaplatit chlast alkoholikovi, abych získal informace, to je oběť." Harper mě bavil. Jako správný soukromý očko si dělá srandu z policajtů, přivolá zlobu Boha Slunce a občas dostane ránu pěstí, tyčí nebo náklaďákem. Vždycky však vstane, oklepe se, procedí mezi zuby suchou hlášku a jde vyrobit další mrtvolu. Prostě sympaťák, kterej se umí pohybovat ve světě, ve kterým jsou všichni zmetci nebo Miranda. U ní jsem si nebyl jistej, ale její hustej vlas, tanec na můstku a sebevražedný řízení auta ve mně vzbudili dojem, že je nevinná. A závěrečnej pokec s vrahem je dokonalej. Takhle přátelskou atmosféru nedokázal vytvořit ani jedinečnej vágus Colombo. ()

Reklama

Lupes 

všechny recenze uživatele

Snaha přiblížit se Philu Marlowovi by se Newmanovi podařila, kdyby se scénárista pokusil přiblížit Raymondu Chandlerovi. Takhle je to mizerná detektivka, jejíž překvapivou pointu tušíte díky zdůraznění některých vztahů od začátku. Navíc je klopotný konec hodně zpackaný a motiv opravdu málo uvěřitelný. Skoro bych tipoval, že se hodně střihalo a končilo to původně jinak a lépe. Takhle vznikla mizerná krimi. Co ocenit? Paul Newman dobře hrající rozporuplnou postavu? Ukázku dekadence soudobých pracháčů Ameriky?? Možná, ale to je málo. Vlastně nuda. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Ten, jehož charisma nikdy nehapruje, s případem se "harmonicky" pere. Soukromé očko otevřené, v očku rozesetá pomněnek modř, přirozeně dokonale. Uvolněný, rozverný, pohotový, vtipně naladěný, ve své bezstřešní odřené "limuzíně," na kterou svým platem stačí, přijíždí. S chladnou hlavou na horké stopě pod nejrozpálenějším zlatým kalifornským sluncem. Zbraně míří. Pojeďte s ním hledat motiv, najít pána domu, odstranit špinavosti oné "čisté vyšší společnosti." Přetahovat se o výkupné. Pohřešovaný je/byl z rodu nehodné krve. Všichni obvyklí podezřelí v okolí jsou v jejím toku namočeni, nitkami známostí propleteni. Někdy se věci stanou jinak, než byste očekávali. V jediný moment zkreslí se rázem obrázek padoucha i hrdiny. Závěrečný povzdech nad překvapivým rozuzlením jen pečetí poznanou bizarní ironii reality..."Najala tě mrcha, abys našel póvl. Jo, vždycky doufám, že si mě najme krásný princ, abych mu našel Popelku..." :-) ()

Fosgo 

všechny recenze uživatele

Více jak čtyřicet let starý film má stále své kouzlo. Některé detektivky se tehdy točily dle literárních klasiků žánru a v tempu spíše pomalém. Většina dnešních amerických kriminálek (vesměs už televizní výroby) sází na týmovou práci, dokonalé technické zázemí, rychlou akci, sběr dat … Jednoduše řečeno - málo podezřelých a hodně policajtů. To stará detektivní klasika byla záležitostí osamělých, nebojácných a riskujících policajtů, kteří tvrdošíjně šli za svým cílem, občas tápali, tu a tam dostali přes hubu, neposlouchali šéfy, pátrali mezi mnoha podezřelými a především – používali hlavu a vlastní intelekt. Z tohoto ranku je i Harper - okořeněn je řádnou dávkou ingredience „drsné školy“ výtečným hercem v hlavní roli (v tomto případě perfektní Paul Newman) , dosti zamotaným příběhem, ironií, svérázným humorem, podmanivou hudbou a zajímavým odhalením … co více si přát k filmovému zážitku? ()

Galerie (51)

Zajímavosti (5)

  • Vůz, který Harper (Paul Newman) používá, je Porsche 356 A Speedster, jeho cena je dnes závratná, cca 8 milionů Kč. (sator)
  • Song, na který Miranda (Pamela Tiffin) bláznivě tančí u bazénu, se jmenuje „Mexican breakfast“. Na konci scény u bazénů se u této písně určitým minimalistickým způsobem „zavrtí“ i Harper (Paul Newman). Scénu je možné dohledat i na YouTube pod názvem „Pamela Tiffin in HARPER“. Chytlavá melodie zazní ve filmu později ještě jednou, a to ve scéně v baru, kde na ní lidé rovněž s nemalým elánem křepčí. Píseň mají na svědomí jako autoři Johnny Mandel, Bill Holman, Billy Byers a Richard Hazard, a vznikla stějně jako film v roce 1966. (Posheidon)

Reklama

Reklama