Když se čas naplnil...

Film mého dětství. Měl jsem na něm strašně rád ty neprvoplánově americké heroické výkony a i když to byl poměrně průhledný a nenáročný film, ty efekty jsem mu totálně baštil. Praskající sklo ve výtahu do kráteru, přechod přes rozpadlý most, létající kusy lávy na nádherný moderní hotel. Ano ano, neviděl jsem tento snímek alespoň 10 let, ale pamatuji si snad vše. Paráda. (14.01.2010)

No není to pech, když se na pláži při pikniku začnete líbat s Jacqueline Bisset a místo erekce přijde erupce? Volcano Inferno se marně snaží přiblížit tomu toweringovému, včetně rozdělení osob do skupin podle toho, kdo upřednostňuje lidský život a kdo finanční stránku věci. Interesantní „zombie“ scéna s vrtulníkem a pak už v rámci napínavosti jen skalní římsa a lávka přes tekoucí lávu, co kvůli tradičnímu emočnímu chladu Paula Newmana rychle snižovala teplotu. Pochvala sopce, že po chvíli zaměřovaní učinila svou magmatickou střelou země-země spravedlnosti za dost.. (13.02.2023)

Nechápu, proč místo Ňoumena nepostavili raději Chucka Norrise, ten by tu řeku přeplaval... Nadějný úvod (muž v kosmickém obleku pochoduje měsíční krajinou) nezkazí ani zjištění, že nejsme ve vesmíru, ale na tichomořském ostrově. Tradiční přetahovaná o to, čí úsudek je lepší, předcházející katastrofě, se dá snést, stejně jako (to už ale přituhuje) milostný mnohoúhelník mezi hlavními postavami. Když ale Ernest dostane lávovou kuličkou do ksichtu, nehroutí se jen stěny vulkánu. Most přes řeku Au to pálí by měl vejít v nesmrtelnost jako jedna z nejblbějších scén dějin (to nehodnotím triky). (12.07.2015)

Přiznám se, moje vysoké hodnocení ovlivnila nostalgie. Film jsem viděla, když mi bylo 12 let, byla jsem zrovna na pionýrském táboře a za odměnu jsme šli do kina. Pamatuju si, jak mi šustila pláštěnka na kolenou, tak jsem se bála. Pátou hvězdičku přidávám za shlédnutí v kině, které tenkrát bylo asi za 10 kaček. Sakra... zase ta nostalgie. (10.06.2011)

Až na pár vydařených triků a speciálních efektů (byť ten hlavní - tedy pohled(y) na horizont se soptícím vůlkánem se tedy d.m.s.n. moc nepovedl...) docela rutinní a chvílemi i v celém tom >neuvěřitelném< napětí nudný a poněkud toporně režírovaný dobový katastrofák. Pár žánrových a značně >za uši vytahaných< klišé (...viděl snad svět někdy tekoucí a přitom pořád nějak do velké výšky (!) - viz hloubka údolí pod mostem - viz padající z mostu - vybuchující lávu (?) - a že ta scéna na mostě mi už opravdu svojí blbostí až pila krev...), krušný konec největšího záporáka a nevěřících >tadytomášů< (...ach ano, ty sopečné pumy, vyvržené na závěr náhle z kráteru, si to neomylně zamířily přímo na hotel a nikam jinam, že...) i části našich >soudruhů< (...aby divák ještě nějakou tu slzu usoplenou uronil...) a čas se naplnil... Nu - trvalo to tedy zbytečně dlouhé dvě hodiny (a jednu minutu ;-) a skončilo to neskutečně selankovým happy endem - po sopce a celé té katastrofě (...pořád jsme na jednom malém ostrově!...) náhle ejhle ani památky!!! :-o . . . Dlužno dodat, že za těch téměř 30 let od natočení zrovna tenhle film tedy svou formou zestárnul víc, než by si možná námětem zasloužil. Až jsem měl chvílemi pocit, že se dívám na produkci nejmíň o dvě desetiletí starší... A nezachrání to ani jako vždy charismatický >klaďák< v obsazení P.N., dalších pár slavných herců nevyjímaje... Dvě a půl hvězdičky tedy za film, zaokrouhleno nakonec z nutnosti s lehkým úšklebkem dolů, prostě naprostý dobový hollywoodský průměr. - - - P.S. Zvlástní vyfackování by pak zasloužili tvůrci tušašského dablinku (tentokráte AB Barrandov), jak už je holt zvykem - bez zvuku a atmosféry... .-/ - - - - - (Poprvé viděno 15.2.2009 na tv Prima, komentář zde jako dvacátý - 15.2.2009) (15.02.2009)