O Schmidtovi

Příběh se mi líbil hodně a tohle téma mě veme skoro pokaždé, jenže to bylo natočené takovým utahaným nudným stylem. Ze začátku mi to vůbec nevadilo, ale od příjezdu Warrena za rodinou na svatbu to už byla opravdu velká velká nuda, kterou zachraňoval Nicholson, jeho adopotovaný afričan a samozřejmě dojákový obrázek na konec. Věděl jsem předem, že tam něco takového bude a stejně dojalo. (29.03.2008)

Hollywoodská produkce, látka pro menšinové publikum. Nedorozumění. --- Vnímám film jako velmi subtilní zobrazení krize moderního muže. Muže lze definovat jako tvora, který touží po vděku, obdivu, úctě a lásce. Schmidt celý život dělal to, co se od něj očekávalo, a byl vzorem řádného amerického muže. Když přijde čas jít na odpočinek, má penzi a rozumné úspory. Jinak nic, naprosto nic za svůj řádný život neobdrží. --- Vzácná, opravdu vzácná je citlivost, s jakou je zobrazena bída rodiny, do které se hodlá přivdat Schmidtova dcera. Větší část příběhu je vyplněna Schmidtovým úsilím dovolat se u dcery respektu. Věří, že si zalouží úctu jako otec, jako osoba starší a zkušená, a ostatně dceřino bloudění je evidentní. Marná snaha, v tomto světě na dědky nikdo nedá. --- Vyústění je provokativní a silné: Chce-li muž poznat to, pro co byl stvořen, musí to hledat někde jinde než uvnitř moderní společnosti. --- Mistrovské! (18.08.2010)

Skepse starého člověka na konci života je jednou z největších tragédií lidského ducha. Warren Schmidt (bezchybný Nicholson) něco takového právě prožívá - odchází do důchodu, jediná dcera se hodlá vdát za nemožného troubu a on si začíná uvědomovat bezvýznamnost svého života. Alexander Payne stvořil spíše komorní příběh, ve většině scén se opírá pouze o hlavní postavu (na divadelních prknech by námět vynikl), ale onu deziluzi na konci zmírní a představí hluboce lidský závěr. Závěr dodá malinko naděje v zoufalé situaci. Příjemný film. (23.05.2007)

Film o stáří, ke kterému mám zatím hodně daleko. Ale není špatné se podívat na toto drama s prvky komedie a road-movie. Jednoznačně zde exceluje Jack Nicholson, který tenhle film zachraňuje a dokonce ho vyzdvihuje z průměru. A z mého pohledu byl zaslouženě Jack Nicholson nominován na Oscara, ale tehdy prostě neměl na bezkonkurenční výkon Adriena Brody, který zazářil v dramatu Pianista, a Jack Nicholson si připsal další neproměněnou nominaci. Ale mě se ten film dost líbil a nebyl jsem rozhodně zklamán. Navíc si myslím, že scénář je určitě dobrý a velmi chytře udělaný, když se pan Schmidt svěřuje se svými pocity a dojmy pomocí dopisů adresovaných svému svěřenci, kterého na dálku adoptoval. Tohle je působivý film a já to oceňuji čtyřmi hvězdičkami. (09.04.2008)

O Schmidtovi je podle mě perfetní zpověd člověka, který odešel do důchod, neví co dělat, musí si zvyknout na nový život. Do toho mu zemře žena, což je pro něj ještě větší otřes, se kterým se vyrovná tak, že to prostě uvnitř uschová. K tomu všemu se mu žení dcera za ňoumu, kterého nemůže vystát. Přesně takhle si představuju, jak se někdo zachová, přesně tak. Nicholson hraje výborně senilního starce, nevím jak to jinak říct, který je konzervativní a v něčem už prostě pomalejší. Nepochopený film! -"I know we're all pretty small in the big scheme of things, and I suppose the most you can hope for is to make some kind of difference, but what kind of difference have I made? What in the world is better because of me?" (09.07.2007)