O Schmidtovi

Skepse starého člověka na konci života je jednou z největších tragédií lidského ducha. Warren Schmidt (bezchybný Nicholson) něco takového právě prožívá - odchází do důchodu, jediná dcera se hodlá vdát za nemožného troubu a on si začíná uvědomovat bezvýznamnost svého života. Alexander Payne stvořil spíše komorní příběh, ve většině scén se opírá pouze o hlavní postavu (na divadelních prknech by námět vynikl), ale onu deziluzi na konci zmírní a představí hluboce lidský závěr. Závěr dodá malinko naděje v zoufalé situaci. Příjemný film. (23.05.2007)

Když jsem tenkrát tenhle film viděl poprvý, asi jsem ho nedokázal tak docenit, jako vysloveně o půlku života později. Jacka Nicholsona jsem měl vždycky hrozně rád a tady vysloveně opět nezklamal. Cynik se vším všudy. Na druhou stranu se ve filmu jeho postava neuvěřitelně proměňuje, takže je potřeba se připravit na to, že to co uvidíte v prvních minutách, neuvidíte na konci filmu. Konec je celkově jedna velká pecka a klobouk dolů jak za herecký výkon Jacka, tak za režisérský um Alexandera Payneho, který evidentně moc dobře věděl, jakým směrem kameru má zamířit, aby mě totálně sejmul. Dlouho jsem z filmu necítil větší melancholii, které bych dokázal více rozumět. Ono to je totiž opravdu umění hledat pozitiva ve smutku a i když je Jack v Hollywoodu vnímanej jakkoliv, neuvěřitelně jsem mu tu jeho postavu věřil. Neuvěřitelně smutný, ale přesto tak strašně krásný film. (31.01.2016)

Kde začít?... Asi takhle. na tento film musí být nálada, jinak nic nedá a jenom nudí, já ho viděl zrovna v době, kdy jsem měl trošku horší náladu a problémy se mi lepili na paty. A pak jsem viděl toto, a úplně mě to nadchlo, Schmidt, taky zavalen problémy a smutkem, nevěděl co se vlastně děje, co má dělat ale vypořádal se životem jak nejlíp mohl, na jeho poměry...A mě to úplně pozvedlo, rozuměl jsem mu a J.Nicholson zahrál svoji roli tak skvěle, že jsem měl hned lepší náladu. A o tom to v podstatě všechno je... (24.05.2007)

Když jsem se na tento film začal omylem dívat na ČT1 zjistil jsem, že mám slabost pro sterilní televizní psychologická dramata. Nevím proč, ale tento film se mi moc líbil. Patrně má na tom podíl skvěle vyprávěním podaný příběh, hudba a výborně otrávený Jack Nicolson. No a ten závěr... ten mě dostal. Filmy z rodu Pan Harvey zapaluje svíčku prostě nemají chybu. (07.10.2010)

Taký skôr smutnejší film s občasnými humornými situáciami, ktorý do nadpriemeru ťahá hlavne Jack Nicholson v škatuľke v akej sa ocitol v posledných rokoch svojej kariéry. Len sa tu už nesnaží toľko vtipkovať a je to viac na vážno. Má to zbytočne prehnanú stopáž a ku koncu to je už trochu naťahované, ale za jedno pozretie to určite stojí. 6/10. (05.04.2022)