Malé životní etudy

Film potácajúci sa odnikadiaľ nikam - presne ako hlavný hrdina, nachádzajúci a opúšťajúci, tak ako sa mu v danej chvíli zachce. Niekoľko dialógov, podmanivá kamera a miestami nevyspytateľnosť ďalšieho smerovania deja vyplývajúca z charakteru pianistu-tuláka. Uvedené momenty povýšili celkový zážitok zo sledovania do ľahkého nadpriemeru. Rafelsonove diela, ktoré som mal možnosť vidieť charakterizuje zaujímavý, no režijne nedotiahnutý námet, kvalitní herci a pozoruhodná kamera. Ich režisér je Majster priemerného filmu. (29.12.2004)

Takový milý malý snímek ze života. Má krásnou kameru a Nicholson je fajn. Problém je však v tom, že když jsem ho dokoukal, moje první věta zněla: ,,A co jako?" Jack Nicholson hraje veskrze nesympatickou postavu, s níž je složité soucítit - arogatního násilníka, co se potácí životem, dělá práci, co ho nebaví a chodí s holkou, co nemiluje, tak se nakonec na všechno vykašle. A to je asi tak všechno, jen roztažené do 90 minut a obohacené o různé samoúčelně působící postavičky (dívka, co nenávidí špínu). Deštivé odpoledne vám tento film nezkazí, ale není to snímek, co musíte vidět, než umřete.. (31.05.2013)

Malé konvenční etudy.¬         Poznámka: Toto opoznámkování je zamýšleno jako podání vysvětlení k filmu, a proto je vhodné čísti je až po jeho shlédnutí v případě, že se divák nedobral vysvětlení vlastního.¬                 Konvenční život může býti vlastně docela hezký a šťastný: dítě se narodí, je očkováno, navštěvuje mateřskou, pak základní školu, po vyučení nebo vyšších školách přijme někde zaměstnání, po čase se ožení či vdá, přijdou děti, denní starosti, možná nějaká bokovka, starobní důchod a radost z vnoučat, při troše štěstí nenápadná sešlost a milosrdná smrt. Smysl života není hledán, a nebo se hledání zúží na občasné letmé úvahy a letmá povzdechnutí, jakže ten život utíká, neboť pro takové hledání není v běžném životě času a místa pro důležitější věci, souvisící s běžným chodem života. Má-li člověk štěstí, přežije i některou tu světovou, obohatí se víc než ostatní, aby tak svým dětem usnadnil vstup do života nemlich takového jako byl ten jejich, ovšem s iluzí, že život jeho dětí bude lepší. Ti hloubavější či hledavější najdou své místo v některé z církví, ti světštější a snažící se více se prosadit v některé politické straně případně nepolitickém uskupení, dalším bude stačit jejich zahrádka, v paneláku akvárium s rybičkami a palma, jiným jejich koníčky či záliby, dříve partička mariáše dnes dobrý televizní seriál.¬                 Citová vyprahlost a mravní vyprázdněnost Roberta-Jacka se vyvíjí z hluboce skrytého pocitu bezútěšnosti konvenčního života, jaký jedině, jak se mu zdá, je mu světem nabízen; a poněvadž nevidí alternativu, protože není schopen vydolovati ze světa, do nějž byl vržen, jiné východisko a opříti se o ně, bloudí ve svém existenciálním kruhu, jehož konec není ukázán. V posledku tak příběh spadá do škatulky filosofie existencialismu, která byla v módě nedávno před vznikem snímku.¬                 Příběh "Malých životních etud" má svého následovníka ve snímku "Indiánský posel" S. Penna z r. 1991. Oba příběhy, byť nejsou zcela o tomtéž, poukazují ke stejné věci a mají vlastně i stejný konec — "Indiánský posel" je však podán syrověji, krutěji, nemilosrdněji; jako by doba, uplynulá od "Malých životních etud", pokročila... (08.01.2018)

Snímek má za mě, překvapivou hloubku. Kde hlavní hrdina navenek, toho moc neřeší, ale uvnitř to vře k jasnému výbuchu. Je si vědom svého života a přestože ví, že mu utíká skrz prsty, jakoby se ho bál pevněji uchopit. Herci co mají charisma, to mají samozřejmě lehčí, že z nich člověk nemůže spustit oči i když se nic neděje, ale tady v tomto vážném snímku se Nicholson mohl opřít o svůj nezaměnitelný styl. Já byl spokojený. (11.06.2023)

Prvoplánově těžký intelektuální příběh, jenž jen občas nechává diváka odreagovat občasnými humornými místy. Komplexní portrét nepopsatelné osobnosti, podivínského, vždy nespokojeného, hledání odmítajícího, přesto stále a navždy hledajícího člověka, který neví, co chce, a vůbec se v sobě nevyzná. Tak, jak se pak v něm máme vyznat my? Nemohu si pomoci, ale tato postava mi připadla až nesmyslně nestálá. Myslím si, že mnohé její činy, především ten poslední, byly do filmu inplantovány jen kvůli troše toho výsledného efektu. Jack Nicholson podal bezchybný výkon, rád bych však věděl, proč měla být jeho nenastavší kariéra tak slibná? Jako klavírista mě tedy zatím nepřesvědčil. Nepochválit pak umělecky dokonalou kameru by byl snad i hřích. (28.12.2004)