Jako nepoddajný plevel

Jsme v roce 1938 a Jack Nicholson se vrací z jednoho svého flámu. Respektive se vrací do svého rodného města, stejně jako Meryl Streep, a coby opilci a bezdomovci jsou v tomhle melodramatu konfrontovaní s místy a lidmi ze své minulosti. Odvaha, úzkost, pocity viny, pokání. A novela Williama Kennedyho, oceněná Pulitzerovou cenou. Tvůrce Hector Babenco, který natočil i pro mě docela nesnesitelný kus Polibek pavoučí ženy, představuje typicky herecký film. Dvě velká esa, která kdyby nabídku nepřijala, film by zapadl v propadlišti dějin (ač tedy mimochodem představoval solidní komerční propadák). Nicholson, který kdysi nešťastnou náhodou způsobil smrt svého novorozeného syna, je nicméně při zobrazení lidské trosky dokonalý, což ocenily i kritiky. Naopak snímek jako takový už tolik nechválily. (14.05.2015)

"Je to moc hezkej pokoj a jde se po ránu slunce". No prostě další nepřekonatelnej film s Jackem Nicholsnem, který tu spolu s Maryl Streepovou hrají lidské trosky. Oba jsou bezdomovci, kteří už dříve zdratili hodnoty a snaží se je získat zpět. Jenže věci nejdou vrátit zpět. Velmi silný psyhologický film a velká škoda, že ho vidělo tak málo lidí. (03.07.2012)

V soutěži o nejstupidnější televizní kanál našly Nova s kolegyní Cinemou nečekaného soupeře v programu TV Barrandov. Tomu se totiž povedlo zařadit první reklamu již po deseti minutách u přes dvě hodiny dlouhého filmu. Gratulujeme a držíme palce do dalšího kola, v němž by třeba mohl zkusit zařadit reklamní blok doprostřed závěrečných titulků. K filmu samotnému; herecká symfonie Jacka s Meryl. Jen věty mohly být kratší. Anebo - což takhle u sestavování vysílacího programu trochu přemýšlet? Ne moc, opravdu jen trošku. Ale nepochybuji o tom, že třicetiprocentní Noha 22 byla jako předskokan naprosto nezbytná... (28.10.2011)

Takže: Dabing. Česky zpívající Tom Waits je zrůdnost (hlavně že všichni ostatní "zpěváci" zůstali nepředabovaní, včetně tuláka ve vlaku a M. S.). Dál: Bezdomovci (nebo "lidi z ulice") v Nilssonových filmech hrají přesvědčivě/ji (protože to jsou v první řadě lidi z ulice, ale od profesionálních herců by se dalo čekat, že to zvládnou zahrát). Tihle? Ne. Samozřejmě i za to do značné míry může dabing (ale vlastně ne nutně, když koukám na ukázky v originále ... to jsou prostě hlasy herců - i když alespoň hlasy tváří). A tedy tváře (a gesta a pohyby atd.): Ať se M. S. snaží sebevíc, je to tvář (a pohyby atd.) královny krásy, ne člověka, který má něco za sebou - opět viz Nilsson (a J. N. na tom není o moc líp). Celkově to není špatný, a kdybych neznal filmy R. N., řekl bych, že je to dobrý, jenže znám. Nechci kritizovat. V každém případě to dopadlo mnohem líp, než to dopadnout mohlo (přinejmenším kdyby to natočil Američan). Jenže o nic z toho v tom filmu nejde: takhle to dopadá, když někdo nemá co říct - měl bych mluvit o příběhu, jenže příběhy mě nezajímají, měl bych mluvit o "filmu", jenže o tom nic nevím, případně o nějakém morálním ponaučení atd. (nebo o čem by "komentáře" (edit. - "recenze", z komentářů se staly "recenze", tím hůř) měly být, v tom balastu se strašně těžko orientuje). Takže to hlavní: Je to pěkný film. (16.02.2021)

Ufff,chlast je skvělá věc a whiskey nejlepší kamarádka,v podání Jacka Nicholsona to je ovšem krutá realita odvrácené strany.Další z řady uměleckých počinnů,který má co nabídnout,co říct ale tak silnou artovou stránkou,že to některé mozečky nemůžou 143 minut vydržet a ocenit.Přizznám se můj mozeček to lehce ocenil,uvědomil si kvalitu a už to nechce nikdy vidět,páč má rád alkohol :-) (23.12.2011)