Dáma z Paříže

Před vstupem do kina byli diváci obeznámeni s tím, že "Chaplin se ve filmu neobjevuje, jen ho napsal a režíroval". Tento svého času výjimečný němý film, k němuž sám Chaplin napsal ve svých více než 80 letech hudení doprovod, má čím oslovit i dnes. Zdánlivě banální milostná zápletka je oživena Chaplinovým pochopením figur - zvláště zajímavé jsou hlavní ženské postavy (Marie a matka), které de facto ženou hlavní mužskou postavu (milence a syna) k záhubě. Jímavý, ale ne patetický příběh. (17.04.2005)

Nejčastěji uváděný český distribuční název filmu je Pařížská maitressa. Laciné melodrama s trapnou mizanscénou a statickou a nudnou kamerou. Herecké výkony docela ujdou až na špatnou Ednu Purviance, která podle mě neumí hrát. Bez pohybu a mimiky obličeje (horší měl snad už jen Buster Keaton) vystačíte v Chaplinových groteskách, ale ne ve velké roli v němém filmu. Dobrá byla scéna bouřlivé oslavy v ateliéru. Jediným zajímavým motivem příběhu je problematika vztahu rodičů a jejich již dospělých dětí. A taky Chaplinova hudba je výborná. Ale ten konec? Že by se Chaplinovi už nevešel do žádné grotesky a tak ho přilepil sem? Navzdory vší té nudě a průměrnosti mě asi v polovině film dějově docela vtáhl, proto nehodnotím ještě hůře. Nebýt autorem a režisérem Charlie Chaplin, tak po tomhle filmu dnes neštěkne ani pes. (09.10.2007)

Nezaslouženě opomíjené výlučně autorské, nikoliv herecké Chaplinovo dílo nepatří k vrcholům tvorby proslulého anglického komika, ale také má víc než hodně daleko k jeho průměru. Příběh, jakkoliv klišovitě může působit, je na nadprůměru své doby a totéž lze říci i o úrovni jeho zpracování. To, co známe odjinud, smutek, nostalgii, cit, místy přerůstající do sentimentu, tu najdeme v hojné míře. Milostná tragédie, partnerské nedorozumění, zaviněné shodou náhod a následkem z toho vzniklého oddálení, není nepravděpodobná. Jakoby Chaplinovu ruku, - evropskou, ne americkou ruku - vedli Maupassant se Zolou. Vedli jistě, určitě, šťastně. Především divácky šťastně. Nejen tehdy, ale i dnes. (26.07.2010)

Ach ´´ťažký´´ to život zlatokopky. Charles Chaplin pomerne dobre vystihol život tejto úbohej odrody ženy. Je však ešte nádej pre vzornejší život? Žeby skutočná láska? Alebo jej strata? Chaplin síce vo výsostne dramatických vodách, ale predsa len v niektorých scénach prenikne na povrch to, v čom bol vlastne najlepší. (11.09.2012)

Film-příběh více než film-film, snad s výjimkou scének z bujarých večírků pařížské zkažené noblesy, ukázek životního cynismu Revela a pár emočně vypjatých scén s matkou protagonisty. Příběh sice jakž takž věrohodný, sympaticky humanistický, leč tak prostinký až ztrácí na zajímavosti. Vrchol Chaplinovy tvorby měl teprve přijít. (13.12.2010)