Romeo krvácí

Zvláštny pocit som mal po zhliadnutí tohto filmíku. Jazzová atmosféra mi to silne ťahala k starším noirom, ale niečím to bolo od nich iné. Ako policajný thriller s nádychom kriminálky či mafiánky to bolo miestami nedotiahnuté a miesenie romantiky v druhej polovici to zase zatiahlo do iných vôd. Ale celkovo to nejak fungovalo a môžu za to najmä výborní herci (celý film stojí na charizmatickom Garym Oldmanovi, femme fatale Leny Olin je jednou z tých ukážkových a ujde aj mafián Roy Scheider) a divné, že aj scenár, ktorý je síce žánrovým patvarom, ale prekvapujúco sa nato dobre pozerá (neprekáža ani večné komentovanie rozprávača príbehu a niektoré nápady sú nazaj originálne - "nakrmit jámu", šialená ad absurdum pomsta Leny či "happáč"). (27.07.2005)

Celou dobu jsem se tak s nadhledem usmívala, všechno plynulo logicky a s fortelem, úsměv mi zmizel až mu uřízli tu patu a v závěru jsem měla slzy v očích, protože ať udělá cokoli, happy end si zaslouží. Ale tohle můžete zase brát jako můj nekritický přístup k dotyčnému herci, kterému zdatně sekundovala ďábelská Mona / Lena Olin. Možná tento film má nějaké chyby, o nichž psali předešlí uživatelé, ale já je nevidím. Je v něm vše, co má být, dokonce i název je příznačný :-), je to prostě Romeo, který se zamotá do svých plánů a přestože to "ve zdraví" přežije, štěstí je fuč, zbyde jen prázdno v duši aneb měl všechno, nemá nic. (02.06.2010)

Nie je to zly film, ale je to presne ten typ filmu, ktory mi nesedi. Nadava sa tomu vraj neonoir. Sice neviem aky je rozdiel medzi neonoir a noir, ale kaslem na to. Proste ma to svojou atmosferou sralo od zaciatku. Ci uz hnusnym jazzovym soundtrackom, tak aj hlavnym hrdinom, ktory bol strasne naivny (totalny blb), alebo predvidatelnym dejom (napriek tomu, ze sa tam obcas objavi sialena postava aku hra Lena Olin). Nakoniec ma najviac bavilo pocitat hviezdne xichty, ktore sa tu objavia. Je ich celkom dost, ale okrem zbiteho psa Garyho a uchylnej Leny tu nikto z nich nic zaujimave nepredvedie. Takze mna to absolutne nechytilo, ale chapem, ze sa najdu neo-divaci, ktorym to môze dokonale sadnut. 5/10. (30.06.2015)

„You don´t own love. Love owns you..“ Mírný jazzový vánek profoukne nad zkaženým pódiem newyorkského Brooklynu a hrajíc si s listy nástěnného kalendáře, dovane až kdesi k zapadlému bistru v arizonské poušti. Usaďte se pohodlně do sedaček, virtuóz Oldman, ač se mu lepí smůla na patu, přichází.. Velmi dobrý nápad s vypravěčem ve třetí osobě a černý humor vykompenzují kvantitu zvratů ve druhé půlce Medakova filmu, který svým melancholickým příběhem připomenul starou pravdu, že až když člověk něco ztratí, teprve potom si uvědomí, jak moc to potřebuje. Tak snad zase 1. prosince, Gary… (26.11.2010)

Tenhle film je pro mně stále oříškem.Když jsem ho viděl poprvé,připadal mi popravdě řečeno trochu nudný.Potom jsem ho viděl podruhé a byl lepší.Už vůbec ne nudný.A teď nedávno jsem se na něj díval potřetí.Připadal mi vynikající.Úchylný a zvrhlý svět a vněm i když zkorumpovaný,tak zoufalý policista ve ztvárnění vynikajícího herce Garyho Oldmana,který se dokáže vžít do Grimaldiho veselého i zoufalého a bojujícího o život.A tak dnes můžu dát filmu 4 hvězdičky. (18.01.2003)