Panika v Needle Parku

Vysvětlí mi někdo, jak se tahle perla mohla časem ztratit v nánosu nevšímavosti a opomíjení? Vždyť je to skoro svatokrádež, takhle zapomenout na tento Alův první herecký koncert. Syrový, depresivní a nadmíru realistický příběh narkomana a zlodějíčka Bobbyho a Helen, která se zotavuje po potratu a odchází od svého přítele a která se také neubrání svodům bílého prášku, se už od prvních minut hluboce zarývá pod kůži. Žádné pentličky, efektní střihy s dokonale synchronizovanou hudbou (ve filmu dokonce žádná nezazní), zjednodušování či dokonce idealizace... Jde se tvrdě k jádru věci. Na příkladu těchto dvou mladých lidí je vidět, jak degradující účinky má heroin, jak je celé jejich živoření podřízeno sháňce po penězích na drogy. Vztah dvou lidí se začíná točit v kolotoči podezírání, bití, zrad a opětovných smíření, sexu sdíleného se zákazníky... Řada drsných scén je střídána záběry ruchu lhostejné ulice, atmosféra by se dala šňupat a realismus.... až je z toho ouzko... Skvělý film, skvělá režie - vždyť Schatzberg natočil i Strašáka.... (01.01.2008)

Al Pacino je ten nejkrásnější feťák, jakého jsem kdy viděla:) Jak už tu někdo psal, ani feťák by to nedokázal zahrát lépe. Aneb zde, v Panice v Needle Parku, započal svou cestu jeden z nejgeniálnějších herců filmové historie. Kitty Winn je sympatická, i když v některých scénách bych jí nejradši vlepila. Krásná scéna na ulici, když jí Al vezme hlavu do dlaní, podívá se jí do očí a zeptá se, kdy si vzala poprvé. (21.01.2012)

Mám svoje top žánry a mám žánr, kterej z duše nenávidím- filmy o feťácích. Do Paniky jsem šel jen proto, že ji na ČSFD někdo zařadil do "podobných" ke kongeniálnímu Ex Drummerovi. Takže jsem zastříhal ušima a musel jsem si to pustit. Zázrak se ale nekonal. Naopak. Tohle je dokonalá ukázka toho, co já nerad. Nejdřív čurina, pak postupnej rozpad osobnosti, průsery, kriminál, někde i horší konce... Celkově ale furt stejný, po krk ve sračkách. A čím líp je to udělaný, tím je jich víc. No more... (11.02.2017)

Tenhle film je naprostým opakem toho, co svým divákům předvedl Aronofsky ve svém slavném snímku Rekviem za sen. Tam, kde je Aronofsky pozérský a ždímá z diváků emoce, kde se dá, za pomoci laciných triků videoklipařů (ano, nemůžu si pomoct, mám k jeho stylu zakořeněný odpor:-) ), tam je Panika v Needle Parku civilní, autentická, naprosto přirozená, téměř dokumentární a ve své jednoduchosti a střízlivosti nesmírně účinná. Postupný rozpad osobnosti, otupování citu a redukování své existence na shánění a požití další dávky zachycuje pomocí přesně vybraných detailů a ukazuje, že svět feťáků je ubohý a točí se v bludném kruhu, ze kterého není východiska. Zároveň je to snímek o velké lásce a uměleckých ambicích, které se utopily na lžičce se zakalenou tekutinou a v injekční stříkačce. Pro mě jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů z feťáckého prostředí. Celkový dojem: 95 %. (01.06.2011)

Feťák si nájde dievča, zasvätí ju do tajov svojho sveta, a hľa, nová fetka sa zrodila. Peňazí je málo, každý potrebuje svoju dávku, tak feťák začne pripomínať skôr jej pasáka ako partnera. V očiach ostatných je viac díler ako kamarát, a takto funguje pouličná sínusoida. Až na jeden problém, sú tu ešte policajti. Otázka teda znie, udá fetka feťáka? Ako už zaznelo aj v iných komentároch či obsahu, žiadne prikrášlenie a výborné herecké výkony. Filmy o tvrdých drogách by mali byť špinavé a dekadentné, aj keď sú natočené dobre. Tento im môže ísť príkladom. (02.08.2014)