Panika v Needle Parku

Panika v Needle parku patří mezi ty snímky, které ukazují devastující účinky drog na jedince. Ale přeci se jen liší od svých známějších ,,kolegů"- Trainspottingu a Requiemu za sen. U nich je problematické především označení realistické. Oba filmy totiž využívají realistické motivy k prezentaci nerealistických vizuálních postupů a prvků. Panika ničím takovým nedisponuje. Zůstává v realistických mantinelech. Účinky drog znázorňuje velkými detaily na jehlu a na tvář se zdůrazněním očí narkomanů. Příběh má spíše epizodních charakter, každodenní život feťáků, kteří se stále setkávají s nejrůznějšími jim podobnými lidmi. Vyprávění je zkratkovité a eliptické. Najdeme zde mnoho vynechávek. Divák ani neví v jakém časovém rozmezí se děj odehrává. Neradostný pohled mezi drogově závislé, který se nevyžívá v obrazových či střihových experimentech, ale i tak je velice působivý. (12.06.2014)

Přeci jen jsem čekal víc. Možná trochu více emocí, trochu víc špíny, trochu víc dramatu. Al Pacino, ač zahrál opět samozřejmě na výbornou, je zde téměř nepřetržitě hladce oholen a jako feťák moc nevypadá. Což mi přijde u člověka na heroinu, který se živí tak jako on v tomto filmu, trochu zvláštní. Čekal bych nějaké mrtvoly, předávkování, přinejmenším opravdové absťáky, protože takhle vypadá závislost na heroinu jako takový menší problém, se kterým se dá celkem normálně fungovat... Což je samozřejmě úplně mimózní představa. (28.06.2015)

Ještě než se proslavil "Kmotrem" vyzkoušel si jednu ze svých prvních hereckých kreací Al Pacino v tomto syrovém filmu z prostředí narkomanů. Depresivní film, který neukazuje veselé drogové opojení ale drsnou realitu toho co s lidmi udělají drogy. Bohužel mi snímek přišel poněkud jednotvárný ale i tak patří k tomu nejlepšímu co může film na podobné téma nabídnout. (23.01.2011)

Al Pacino je ten nejkrásnější feťák, jakého jsem kdy viděla:) Jak už tu někdo psal, ani feťák by to nedokázal zahrát lépe. Aneb zde, v Panice v Needle Parku, započal svou cestu jeden z nejgeniálnějších herců filmové historie. Kitty Winn je sympatická, i když v některých scénách bych jí nejradši vlepila. Krásná scéna na ulici, když jí Al vezme hlavu do dlaní, podívá se jí do očí a zeptá se, kdy si vzala poprvé. (21.01.2012)

Dobově stylový syrový nezávislák, pro našince ovšem televizně uveden v ořezu obrazu na 4:3 a s nesnesitelným jalovým pražskočudláckým dabingem, což z jinak bezesporu zajímavého filmu dělá pro fajnšmekra nesledovatelnou matérii... Takže někdy doufám na dvd a možná by pak i stálo za to s ohledem na kontexty přehodnotit na pět hvězd... - - - - - (Poprvé viděno 14.1.2011 na tv nova cinema, hodnocení 436., komentář zde rozmrzelý jako šestačtyřicátý - 15.1.2011) (15.01.2012)