Klub 54

"Steve Rubell mal sen. Ale z každého sna sa musíme prebudiť"...54 -ka bola miestom nikdy nekončiacej párty kde sa búrajú zaužívané konvencie...miestom ilúzie, kde princezné tancovali s inštalatérmi. A túto atmosféru New Yorku na prelome 70. a 80. rokov sa podarilo bravúrne zachytiť v tomto snímku. Herecké obsadenie nie je ktovie ako výnimočné, s výnimkou Mike Myersa, ktorý sa vymanil zo škatuľky Austina Powersa (nič proti:) a iných podobných zjavov a presvedčivo sa prevtevil do majiteľa Clubu 54 Steva Rubella. Muža, pre ktorého bol klub vlastným svetom plným priateľov, zábavy a peňazí, v ktorom si vytvoril ilúziu, z ktorej ho čakalo tvrdé prebudenie...a to všetko za doprovodu úžasnych songov z najslávnejších čias legendárnej 54 - ky. (27.04.2008)

Klub 54 = sex & drogy & disco & drinky. Nezkušený Shane poznává nový život & získává & nové přátelé & nové & zkušenosti & ochutnává nepoznané & učí se jak být slavným barmanem ze čtyřiapadesátky. Jenže není všechno zlato co se třpytí a po roce mejdanovýho života, přichází vystřízlivění do reality. Každá životní zkušenost se hodí a kdyby ne, tak má člověk aspoň na co vzpomínat. Sladký Ryan Phillippe & svůdná Salma Hayek & senzační Mike Myers.......ZAUJALO MĚ: Klub 54 se poprvé otevřel v dubnu roku 1977, jeho dveře se naposledy zavřely v roce 1986. Dodnes je považován za nejvíce legendární noční klub v historii New Yorku. Jeho hosty byli například Marty Scorsese, Woody Allen, Sly Stallone, Arnie Schwarzenegger, Jack Nicholson, Jean Paul Belmondo, John Travolta, Richard Gere, Ryan O’Neal, Warren Beatty, Andy Warhol, Karl Lagerfeld, Truman Capote, Yves Saint Laurent, Valentino, Franco Rossellini, Donald Trump, Elizabeth Taylor, Deborah Harry, Farrah Fawcett, Raquel Welch, Jane Fonda, Barbra Streisand, Ali MacGraw, Brooke Shields, Margaux Hemingway, Olivia Newton-John, Michael Jackson, Elton John, Frank Sinatra, Diana Ross, Cher, Madonna, Rod Stewart, Steven Tyler, Liza Minnelli, Mick Jagger, Bianca Jagger a další. Steve Rubell zemřel v roce 1989 (komplikace AIDS), bylo mu 45 let. (11.01.2015)

Viděno v rámci Mezipatra v režisérské verzi ve Světozoru, přítomen byl i režisér sám a povyprávěl, jak mu film producenti zpackali a tak jakmile americké puritánské ledy povolily, tak to vrátil zpátky do původního stavu. Stav to je ale tak jako tak celkem ubohý, samé trapné klišé, šablona a blbost. Nějak mi uniklo, že Studio54 je diskotéka, ymslela jsem, že je to nějakej ateliér nebo tak něco. Diskotéka mě ovšem nemile překvapila, je to totiž přesně to téma, který snad ze všech témat a filmů, který jsem kdy musela shlédnout, nenávidím nejvíc. Takže už víte, že nemůžete čekat objektivní hodnocení. Svět vycukanejch fetek, ve kterých ta jejich prázdnota až bolestivě duní, svět nul, který slintají nad jenom o trochu menší (větší) nulou, než jsou oni sami, svět ubožáků, pro který jsou peníze, pouťová sláva, fet , hodiny svíjení se mezi podobnejma magorama a občas náhodnej sex (pokud vůbec ještě lze) jsou vrcholy jejich uskřivnutých, nicotných, prázdných a upatalných živůtků se mi hnusí kam až mi paměť sahá a tak těžko něco pochválit. Dokonce ten film ani není "teplej" tak nevím, co dělal na Mezipatrech, nejvíc sexu tam bylo hetráckýho, (přístupného od 12 let) a jinak dvě krátký pusy mezi muži heteráky asi jako někde na základce. Když mi žena, která viděla tu krátkou verzi, za příšerného burácení diskohudby špitla, že "tohle je lepší než ten krátký a má to i děj" opáčila jsem, že asi neměl děj žádnej, protože ho vlastně neměl ani tenhle dlouhý cut. Školácká šablona o hochovi, kterej toužil dostat se do "lepší" společnosti a jak se mu to podařilo a jak pochopil, že to není ono. Nebo tak něco. Cosi takového. Prostě: neplýtvejte na tenhle film časem - ani těma devadesáti třema minutama, natožpak sto šesti. (10.11.2015)

Dnes máte podobných Klubov 54 v každom väčšom či menšom meste za každým rohom, takže to čo bolo v 80tych rokoch boom!! je dnes už bežnou súčasťou..s mojou poznámkou, bohužial! Film a celý príbeh je dosť obyčajný. Chlapská populácia sadne na lep "Salame" Hayek a tá ženská sa môže popásť akurát na Ryanovi Phillippovi. Nič veľkolepé sa nedialo, je to len o "Welcome in 80´s century".... (12.08.2007)

Jó to se tenkrát psaly sedmdesátý léta... Sex, drugs and pop'n'disco...:-) . . . Prachy, buzíci a celebrity, AIDS někde v nedohlednu a Studio Fifty-Four - ta "cukrárna emocí" na vrcholu slávy... Jó v Novým Jorku to frčelo a my tu měli normalizaci a střední proud a Majkl Dejvid blinkal ty své debility na upocených svazáckých diskoškách, kde v tesilu a s dvojkou Romance lísaly se lesklá sela na holčičky s trvalou... Šupšup... Ale tenhle film mě vcelku potěšil - ač v té době poprvé jsem slyšel King Crimson a od Pink Floyd The Wall a zamiloval si Van Der Graaf a Genesis a Yes a celá disco taškařice mi i při mých 17ti byla ukradená. "Klub to je nový svět" a tohle dílko je vcelku vkusná sonda do té doby a discoscény, byť samosebou stylizovaná a lehce zidealizovaná. Tenhle film je zkrátka pěkné retro s výbornou šelmičkou Salmičkou a ryčným Ryanem - a vůbec všemi herci a kamerou a režií... A vlastně i výbornou hudbou - byť tato není můj šálek čaje... Co vytknout? Snad nic, pokud podíváte se na ten film s odstupem a nepropadnete mindrákům, o co jsme to všechno za H(n)usáka byli ošizení. Čtyři hvězdy tedy s nadhledem i pro to stříbrný Camaro Z28, který miloval jsem tenkrát a milovat budu až za hrob... (16.11.2005)