Obsahy(1)
Legendárny animovaný seriál o nehynúcom úsilí vynalizajúceho kojota chytiť rýchlo-šprintujúce zviera ponášajúce sa na pšotrosa do svojich pazúrov a zjesť ho na večeru. Nikdy mu to však nejde, a tak stále vymýšla nové a vždy originálnejšie metódy (napr. trysky na chrbte). Road Runner mu vždy uniká so svojim slávnym gestom mig-mig. Táto rozprávka je jedna z mnohých z dielní Chucka Jonesa (Bugs Bunny Show). (PaCM4N)
(více)Recenze (165)
Road Runner Show, u nás někdy překládáno jako Pták Uličník a Kojot Wilda, je naprostá klasika, která v mých očích předčí i legendárního Bugse Bunnyho. Pro mě je to nejlepší warnerovský animovaný seriál, u kterého se můžu kdykoli bavit, i když mi už není 6 let. Je to o to více fascinující, když každý díl má prakticky stejný princip, tedy že kojot musí chytit ptáka, ať se děje, co se děje, a přesto vždy děj srší originalitou. Pro mne jeden z těch nejlepších kreslených seriálů, na který se vždy rád podívám. Škoda, že v Čechách je dnešní veřejnosti skoro neznámý. Určitě doporučuji všem, kteří se rádi občas pobaví u nějaké té cartoon podívané. ()
WIlle E. Coyote, supergénius. Spolu s Tazem je Wilda moje nejoblíbenější postava z trhlíků. Mám pro postavy tohoto typu prostě slabost. Dnešním představitelem těchto postav je Scrat, který se neustále a s neutuchající motivací žene za svojí vytouženou pochoutkou. naposledy jsem viděl jeden kraťas ve 3D a neztratilo to nic ze svého kouzla. ()
Jeden z nejlepších animovaných dětských seriálů, úzce spjat s našim dětstvím. Ať se kojot snaží jak chce, ať vymyslí jakkoliv rafinovaný plán, na Ptáka uličníka si nikdy nepřijde, až mi ho bylo trochu líto. Tuto skvělou hru na kočku a myš překoná snad jen opravdová kočka a myš v podobě Toma a Jerryho, nebo možná reálné pozorování kočky a myši na živo? :) Rozhodně se však jedná o lepší alternativu Jen počkej zajíci o tom žádných pochyb. 8/10 ()
Kojot Vilda (Wile E. Coyote) je pro mě jedna z nejzásadnějších postav filmové historie. A zdaleka nejen té animované. Neodolatelný, neúnavný, takřka donkichotský chlupáč, který TO (my všichni víme, co) zkouší dál a dál... A kterému nejde nefandit. Nejraději mám ty momenty, kdy se chudák stoprocentně přesvědčený lovec už už blíží k vytouženému opeřenému cíli, ale stačí jedna maličkost (následovaná výmluvným "Ó, bože..." pohledem) a "beep-beep", všechno je v tahu. Ať už kojot padá do propastí, svým vyděšeným čumákem zdobí nárazníky aut a vlaků, ať už trpí pod tunovými balvany, je ohořelý, zmrzlý, rozlámaný nebo prostě a jednoduše znechucený, nikdy to nevzdává. Když zkřížíte úděl Sisyfa a zlomyslnou zarputilost Edmunda Blackaddera, koho dostanete? Ano, je to chlupaté, skvostně podlé a uzavřelo to doživotní výhodnou smlovu s firmou ACME. ()
Tyhle surrealistické kreslené příběhy jsem měl radši než Toma a Jerryho. Z Looney Toones absolutní vrchol (kocoura a Tvítyho nemusím, prase a králíka nenávidím). Líbila se mi žlutooranžová atmosféra pouště na západním pobřeží i desítky vynálezů na chycení ptáka Darebáka. Jenom jsem si ale vždycky říkal: "Proč to kojot nezkusí podruhý?" ()
Galerie (6)
Photo © Warner Bros. Television
Reklama