Žoldnéř

Reziser Sergio Corbucci /Suda a Licha, Il Grande Silenzio/ natocil velmi dobry spaghetti western, z doby mexickej revolucie 1910 - 1917. Pribeh je drsny, jednoduchy a dost priamociary, divak sa bude nudit snad len na zaciatku, potom to uz herci ako Franco Nero /Salamandr, Hrac 1992/, Jack Palance /Panic on the Streets, Vamos a Matar, Companeros/ dobre tahaju, nechybaju prestrelky a akcne casti. Dialogy su na urovni, a na rozdiel od Sergia Leoneho si Corbucci udrzuje vlastny styl tvorby a nema napriklad dlhe zabery na kolty ap. - u Leoneho to nevadi, u Corbucciho uz jo : 80 % (27.02.2016)

Je zajímavé, že i když mi u Leoneho dolarovek vůbec nevadilo, že hlavní hrdinové jsou podrazáčtí vydřiduši, kteří jsou kvůli té troše peněz schopní odprásknout libovolné množství lidí, tady mě to neustálé zrazování a vyděračství spíš lezlo krkem. U obou hlavních hrdinů jsem nebyl schopný najít aspoň pár důvodů, proč s nimi sympatizovat a nepřát jim nějaké to střelné zranění. Spíše na škodu je také upozadění Jacka Palance a předčasné finále za zvuků geniální Morriconeho skladby L'arena. Žoldnéř není špatný western, Sergio Corbucci režíruje hravě a s citem pro detail a i kamera se směle může měřit s legendárními Leoneho fláky. Jenže Nero není Eastwood a Musante v sobě nemá ani špetku Wallachova sympatického rošťáctví. (23.04.2011)

Velká převelká inspirace pro Tarantinova Nespoutaného Djanga (Nerův Kowalski se chová, obléká i holí jako Waltzův Schultz, Palance si oblek zdobí stejnou květinou jako DiCaprio...), ale hlavně výborný špageťák. Polovinu atmosféry vyčaroval mistr Morricone, o druhou se postaral Sergio Corbucci, který se Leoneho nedostižnému vzoru přiblížil asi na maximální možnou míru. Akční scény jsou výborně natočené, téma revoluce sice není tak silně podané jako třeba v Kapsách plných dynamitu, ale to nevadí, je to vtipné i napínavé, závěrečný souboj s klaunem bere dech. Moc se mi líbily i "lehčí" scény, jako byl souboj Franca Nera a Tonyho Musanteho, při němž dostávají rány pěstí i mezci a jeden druhého prohazuje zdí nebo mlátí po hlavě kurníkem plným slepic. A ta krásná kamera. (23.02.2013)

Tak tohle je zatím nejlepšího Cobrucciho western co jsem viděl. Strašně se mi líbil Franco Nero jako žoldnéř s vousem, ten fakt neměl chybu. Tony Mustane je zase známý z Argentova "Ptáka s křišťálovým peřím" a Jacka Palance představovat nemusím. Skvělé je, že je to téměř bez hluchého místa a pořád se něco děje. Ve filmu se kromě banditů objeví menší armáda, děla a dokonce dvojplošník! Opravdu štědrý rozpočet. Nerova postava je díky svému vzhledu a chování přímo hypnotická a hlavní pískací motiv tomu dodává správný šmrnc. Ještě se těším na Cobrucciho Companeros s mým oblíbencem Milianem :) Jeden z nejlepších spaghetti westernů, i když trochu netypický. (15.08.2011)

Soft verze (či spíše předvoj) Leoneho Hlavu dolů, dosti akční a odlehčená humorem. Navzdory své zábavnosti nezanedbává postavy, obzvlášť Kowalski nemá chybu (skvělý Franco Nero - nechápu, proč ho tolik lidí tady na databázi nemusí). Ve westernovém mexicko-revolučním subžánru s kulomety, samonabíjecími pistolemi, letadly a hrdiny s charaktery "kam vítr, tam plášť" určitě jeden z nejlepších kousků. 80%. (26.07.2017)