Režie:
Lilja IngolfsdottirScénář:
Lilja IngolfsdottirKamera:
Øystein MamenHrají:
Helga Guren, Oddgeir Thune, Heidi Gjermundsen Broch, Marte Magnusdotter Solem, Elisabeth Sand, Kyrre Haugen Sydness, Esrom Kidane, Victor Roll Nordstoga (více)Obsahy(1)
Zatímco Sigmund je neustále na cestách, Marie svou kariéru kloubí s péčí o děti a domácnost. Jako mnoho jiných vztahů i ten jejich začal zamilovaností a souzněním, léta manželského soužití však přinesla neshody. Je to nakonec Sigmund, kdo požádá o rozvod, a Marie je nucena čelit svým největším obavám. Na první pohled rozvodové drama, debut scenáristky a režisérky Liljy Ingolfsdottir, je však něčím víc – mnohovrstevnatou charakterovou studií ženy, kterou krize přivede k sebepoznání. Až na věky nepřináší příběh o hledání pravé lásky, ale naopak svěžím způsobem zkoumá současné představy o romantických vztazích, rovnosti ve vztahu i síle ženství. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (16)
Získat tohle do světové premiéry v Hlavní soutěži KVIFF je majstrštyk (prý po 12 letech čistě norský film v soutěži a taková trefa). Loveable by s přehledem a velkým aplausem vymetlo Cannes nebo Benátky. Helga Guren si jde pro mnoho hereckých cen a já po projeci musel bagrovat kapesníčky na hajzlicich. ()
Znáte ten pocit, kdy vám ve vztahu skřípe něco tak moc, že uvnitř těla dusíte mohutný výkřik? Hlavní postava Marie ten pocit určitě zná. A já ho teď bohužel znám i z pozice diváka, který se nedokázal na tenhle snímek ani za nic naladit a chtěl křičet, aby to už skončilo. Rozpad vztahu, emocionální vypjatost, vnitřní rozervanost. Všechno tam je. Herecky je to přesné, procítěné, odžité. Ale já jako divák cítil jen velmi málo z toho všeho. Technikou vyprávění a mizanscénou nudnější snímek jsem letos ve Varech neviděl a nadšení mnoha diváků příliš nechápu. [KVIFF 2024] ()
Blesk z čistého nebe od noname režisérky z Islandu. Film je jen o krizi jednoho dlouhodobého vztahu, ale je úplně jako ze života, přirozený a vtahující. Každý kromě notorických singlů si tam určitě najde něco, co někdy sám udělal nebo zažil. Film by si měly pustit všechny páry jako takovou terapii. Po jeho zhlédnutí si jistě uvědomí nějaké chyby, které dělají (byť třeba nevědomky), a stanou se pak lepšími lidmi a vztah dostane novou mízu. V tomto je film malý zázrak (samozřejmě je nutné, aby oba partneři byli hodní lidé a měli se rádi, pokud je jeden z nich hajzl, nepomůže ani svěcená voda). Přeju filmu mnoho úspěchů na mezinárodní scéně, myslím, že o něm a o režisérce ještě uslyšíme. ()
Jeden z mála "typicky festivalových" snímků z letošního ročníku, který mi zůstává v hlavě a ještě nějakou dobu tomu tak zřejmě bude. Festivalová ocenění absolutně zasloužená (především ocenění za herecký výkon Helgy Guren jejíž finish je až trochu zdrcující). Citlivost, s jakou Lilja Ingolfsdottir prostřednictvím hlavní hrdinky vykresluje životní bitvy, šrámy a bohužel zažité negativní vzorce, které si často nevědomky předáváme z generace na generaci, je při uvědomění si, že se jedná o celovečerní debut, skoro neuvěřitelná. Není to lehká podívaná, ale určitě je dobře, že snímek uvidíme díky Aerofilms i v našich kinech - 80%. [KVIFF 2024] ()
Máte pocit, že Vaše máma nutně potřebuje terapii, ale vždycky Vás odbyde s tím, že jí nepotřebuje? Pusťte jí tenhle film, možná změní názor... myslím to zároveň humorně i vážně: nejsem cílovka - to budu tak za 15 let, po 3 dětech a po 2 rozpadlých manželstvích -, momentálně to nejsem schopen docenit, ač je to dobře natočeno. ()
Reklama