Režie:
Lilja IngolfsdottirScénář:
Lilja IngolfsdottirKamera:
Øystein MamenHrají:
Helga Guren, Oddgeir Thune, Heidi Gjermundsen Broch, Marte Magnusdotter Solem, Elisabeth Sand, Kyrre Haugen Sydness, Esrom Kidane, Victor Roll Nordstoga (více)Obsahy(1)
Marie se snaží skloubit kariéru s péčí o děti a domácnost, zatímco Sigmund je neustále na cestách. Stejně jako mnoho jiných vztahů, i ten jejich začal bezstarostnou zamilovaností. Po letech manželství však přichází vážná krize a Marie musí čelit svým největším obavám. Vztah ale nemůže zachránit, aniž by sama prošla upřímnou sebereflexí. Norská režisérka Lilja Ingolfsdottir natočila autentické vztahové drama, které si na festivalu v Karlových Varech získalo srdce diváků a obdrželo pět ocenění, včetně Ceny za ženský herecký výkon pro Helgu Guren. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (20)
Tenhle film mě dostal! Velmi realistické, struhující. Hodně se mnou zarezonoval a myslím, že jsem v sále nebyla jediná (po filmu slyším pána o řadu za mnou jak říká svému doprovodu, že ani netušila, jak se s výběrem filmu trefila, že tohle zrovna žije). V leččem mi to otevřelo oči, resp. mi to dalo cenný vzhled, jak to může mít v manželství i druhá strana. Taková filmová terapie. ()
Znáte ten pocit, kdy vám ve vztahu skřípe něco tak moc, že uvnitř těla dusíte mohutný výkřik? Hlavní postava Marie ten pocit určitě zná. A já ho teď bohužel znám i z pozice diváka, který se nedokázal na tenhle snímek ani za nic naladit a chtěl křičet, aby to už skončilo. Rozpad vztahu, emocionální vypjatost, vnitřní rozervanost. Všechno tam je. Herecky je to přesné, procítěné, odžité. Ale já jako divák cítil jen velmi málo z toho všeho. Technikou vyprávění a mizanscénou nudnější snímek jsem letos ve Varech neviděl a nadšení mnoha diváků příliš nechápu. [KVIFF 2024] ()
Jeden z mála "typicky festivalových" snímků z letošního ročníku, který mi zůstává v hlavě a ještě nějakou dobu tomu tak zřejmě bude. Festivalová ocenění absolutně zasloužená (především ocenění za herecký výkon Helgy Guren jejíž finish je až trochu zdrcující). Citlivost, s jakou Lilja Ingolfsdottir prostřednictvím hlavní hrdinky vykresluje životní bitvy, šrámy a bohužel zažité negativní vzorce, které si často nevědomky předáváme z generace na generaci, je při uvědomění si, že se jedná o celovečerní debut, skoro neuvěřitelná. Není to lehká podívaná, ale určitě je dobře, že snímek uvidíme díky Aerofilms i v našich kinech - 80%. [KVIFF 2024] ()
Lilja Ingolfsdottir dokázala vytvořit film, který rozpláče téměr každého. Marie je nešťastná z fungování svého vztahu se Sigmundem a obviňuje z toho právě svého manžela, který věčně pracuje mimo domovské město. Po tom, co společně navštíví terapii, sled událostí nabere na nečekaných obrátkách. Až na věky je filmem, který ukazuje cestu k sebepoznání a najití pravdy vnitřního hlasu, který ne vždy objektivně vyhodnotí situaci. Excelující Helga Guren bude divákům ještě dlouho ležet v srdíčku. A kdyby vás nepřesvědčily recenze, možná by pomohl dlouhý potlesk ve stoje na MFF Karlovy Vary. [KVIFF 2024] ()
Hravé severské vztahové drama, postupně rozkrývající příčiny chování hlavní představitelky skrze profesionální práci párové terapeutky. V porovnání s oscarovou a tematicky obdobnou Manželskou historií se Až na věky soustředí více na samotnou psychoanalýzu osobnosti a na interakci páru v době vztahu, kdy jej lze zdánlivě ještě zachránit. Režisérka snímku, Lilja Ingolfsdottir, pracuje velmi sofistikovaně s poskytováním informací o páru směrem k divákovi. Zatímco pohnutky ženy rozkrývá velmi detailně, pohnutky muže nechává zahaleny tajemstvím, tak aby nechala výklad na libovůli diváka. A právě to činí film tak svěží, atraktivní a jedinečný. Čtyři hvězdy. 👍 (23.07.2024) ()
Reklama