Elskling
Loveable
Režie:
Lilja IngolfsdottirScénář:
Lilja IngolfsdottirKamera:
Øystein MamenHrají:
Helga Guren, Oddgeir Thune, Heidi Gjermundsen Broch, Marte Magnusdotter Solem, Elisabeth Sand, Kyrre Haugen Sydness, Esrom Kidane, Victor Roll Nordstoga (více)Obsahy(1)
Zatímco Sigmund je neustále na cestách, Marie svou kariéru kloubí s péčí o děti a domácnost. Jako mnoho jiných vztahů i ten jejich začal zamilovaností a souzněním, léta manželského soužití však přinesla neshody. Je to nakonec Sigmund, kdo požádá o rozvod, a Marie je nucena čelit svým největším obavám. Na první pohled rozvodové drama, debut scenáristky a režisérky Liljy Ingolfsdottir, je však něčím víc – mnohovrstevnatou charakterovou studií ženy, kterou krize přivede k sebepoznání. Až na věky nepřináší příběh o hledání pravé lásky, ale naopak svěžím způsobem zkoumá současné představy o romantických vztazích, rovnosti ve vztahu i síle ženství. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (16)
Blesk z čistého nebe od noname režisérky z Islandu. Film je jen o krizi jednoho dlouhodobého vztahu, ale je úplně jako ze života, přirozený a vtahující. Každý kromě notorických singlů si tam určitě najde něco, co někdy sám udělal nebo zažil. Film by si měly pustit všechny páry jako takovou terapii. Po jeho zhlédnutí si jistě uvědomí nějaké chyby, které dělají (byť třeba nevědomky), a stanou se pak lepšími lidmi a vztah dostane novou mízu. V tomto je film malý zázrak (samozřejmě je nutné, aby oba partneři byli hodní lidé a měli se rádi, pokud je jeden z nich hajzl, nepomůže ani svěcená voda). Přeju filmu mnoho úspěchů na mezinárodní scéně, myslím, že o něm a o režisérce ještě uslyšíme. ()
Získat tohle do světové premiéry v Hlavní soutěži KVIFF je majstrštyk (prý po 12 letech čistě norský film v soutěži a taková trefa). Loveable by s přehledem a velkým aplausem vymetlo Cannes nebo Benátky. Helga Guren si jde pro mnoho hereckých cen a já po projeci musel bagrovat kapesníčky na hajzlicich. ()
Co asi chtěl být Nejhorší člověk na světě, kdyby nespadl do klišé, dávají Lilja Ingolfsdottir s Helgou Guren levou zadní. Té "terapie" bylo nakonec až moc, ale stejně je to o parník dál než jiné, nejen soutěžní filmy ve Varech. V řadě standing ovations zatím jediný skutečně zasloužený. ()
Jeden z mála "typicky festivalových" snímků z letošního ročníku, který mi zůstává v hlavě a ještě nějakou dobu tomu tak zřejmě bude. Festivalová ocenění absolutně zasloužená (především ocenění za herecký výkon Helgy Guren jejíž finish je až trochu zdrcující). Citlivost, s jakou Lilja Ingolfsdottir prostřednictvím hlavní hrdinky vykresluje životní bitvy, šrámy a bohužel zažité negativní vzorce, které si často nevědomky předáváme z generace na generaci, je při uvědomění si, že se jedná o celovečerní debut, skoro neuvěřitelná. Není to lehká podívaná, ale určitě je dobře, že snímek uvidíme díky Aerofilms i v našich kinech - 80%. [KVIFF 2024] ()
Znáte ten pocit, kdy vám ve vztahu skřípe něco tak moc, že uvnitř těla dusíte mohutný výkřik? Hlavní postava Marie ten pocit určitě zná. A já ho teď bohužel znám i z pozice diváka, který se nedokázal na tenhle snímek ani za nic naladit a chtěl křičet, aby to už skončilo. Rozpad vztahu, emocionální vypjatost, vnitřní rozervanost. Všechno tam je. Herecky je to přesné, procítěné, odžité. Ale já jako divák cítil jen velmi málo z toho všeho. Technikou vyprávění a mizanscénou nudnější snímek jsem letos ve Varech neviděl a nadšení mnoha diváků příliš nechápu. [KVIFF 2024] ()
Kdyby v kolonce režíséra bylo jméno jako Ozon, Desplechin nebo Dardennovci, tak v Cannes je v hlavní soutěži a ještě si sebou přiveze cenu za nejlepší scénař a nejlepší ženský herecký výkon. ()
Výjimečně hluboký ponor do duše ženy, jejíž tvář by mohl nosit každý z nás. Všechny její vztahy jsou i díky terapii zkoumány podrobně a ze všech stran ve skvělém scénáři, který přináší výtečné uvěřitelné dialogy a strhující emoce, které zaslouženě přinesly ovace ve stoje. Klenot ve Varech. ()
Takovy ten film, u ktereho po 15 minutach vite, ze sledujete neco naprosto mimoradneho. Zatim film roku. ()
Další norský počin oslavovaný ve Varech (po Nejhorším člověku na světě), který mě emocionálně bohužel dost minul. Předpokládám ale, že sonda do duše ženy, které se rozpadá (už druhé) manželství, více zasáhne diváky mající za sebou negativní zkušenosti jak v partnerském, tak v rodinném životě. V závěru vzlykal doslova celý Pupp, pán sedící za mnou prosil svoji ženu o kapesník, to jsem za deset let na karlovarském festivalu ještě nezažila. ()
To bylo něco! Závěrečný několikaminutový potlesk v sále svědčí o všem. Silný film, který snad v každém něco zanechal. Za mě zatím adept na letošního vítěze hlavní kategorie. [KVIFF, 2024] ()
Zažil jsem, jak ten vcelku civilní, komorní film rozbrečel dvě mně blízké ženštiny dělící generačně tři dekády. My rozchodové děti něco o rozvodech víme, jako rodiče naopak něco víme o našem poslání – tím se tohle mistrovsky odpozorované terapeutické drama dotklo zase mě. ()
[KVIFF] Z filmu jasně cítíte, že je to jinde. To o jakém tématu mluví, jak ho především zpracovává, jak je to zahráno, vše. Oproti jiným filmům, je zde zřejmé, že koukáte na výjimečnou záležitost. A není náhodou, že filmy mohou být z podobného gardu jako Hypnóza nebo Nejhorší člověk. Povedená záležitost. ()
Lilja Ingolfsdottir dokázala vytvořit film, který rozpláče téměr každého. Marie je nešťastná z fungování svého vztahu se Sigmundem a obviňuje z toho právě svého manžela, který věčně pracuje mimo domovské město. Po tom, co společně navštíví terapii, sled událostí nabere na nečekaných obrátkách. Až na věky je filmem, který ukazuje cestu k sebepoznání a najití pravdy vnitřního hlasu, který ne vždy objektivně vyhodnotí situaci. Excelující Helga Guren bude divákům ještě dlouho ležet v srdíčku. A kdyby vás nepřesvědčily recenze, možná by pomohl dlouhý potlesk ve stoje na MFF Karlovy Vary. [KVIFF 2024] ()
Dost možná největší zásah mých emocí, který jsem kdy nv KV zažil, se ženou jsme se dohodli, že teď o filmu nebudeme mluvit, ale necháme ho trochu uležet, protože ten matroš byl párovou terapií na dálku i pro ty, kteří, žádnou terapii nepotřebovali ()
Máte pocit, že Vaše máma nutně potřebuje terapii, ale vždycky Vás odbyde s tím, že jí nepotřebuje? Pusťte jí tenhle film, možná změní názor... myslím to zároveň humorně i vážně: nejsem cílovka - to budu tak za 15 let, po 3 dětech a po 2 rozpadlých manželstvích -, momentálně to nejsem schopen docenit, ač je to dobře natočeno. ()
Varsky hype nelhal. Pokud nemáte jako hlavní hrdinka terapeutku, která vás nechá na svém gauči odpočinout a vyplakat, podobnou službu vám poskytne tenhle brutálně katarzní filmový zážitek. ()
Související novinky
MFF Karlovy Vary v číslech ČSFD a očima agentů
V sobotu 6. července skončil 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V rámci slavnostního zakončení byly samozřejmě rozdány festivalové ceny, a jak jsme zde psali, hlavní ocenění… (více)
V Karlových Varech byly rozdány ceny
Po rozmanitých devíti dnech končí největší tuzemský filmový svátek, jímž je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Během jeho 58. ročníku bylo na plátnech karlovarských kinosálů uvedeno na 180… (více)