Hra o jablko

Výborný film, který rozhodně i po těch letech stojí za vidění. Uvážím-li, jaké sračky se v té době točily - ano, jsou to ty samé, které televize do omrzení stále dokola reprízují - můj obdiv k tomuto svéráznému filmu jenom roste. Tak jako u většiny filmů Věry Chytilové asi i zde platí, že to nebude podívaná pro každého - osobně mě například dost vyděsily všechny ty záběry z porodů apod. - ale celkově se mi film velmi líbil. Herečtí představitelé hlavních rolí jsou výborní a celý film se nese ve velmi originální atmosféře, která nemá daleko k frašce či symbolickému podobenství. Celkově mi tento film opravdu velice sednul a považuji ho za velice promyšlený a dovedně natočený - paní režisérce nelze než vysmeknout hlubokou poklonu. Chovám k té staré dámě opravdu čím dál větší náklonnost a jsem jí vděčný za každý její film, který mám možnost zhlédnout. (10.02.2014)

Věra Chytilová mě jako autorská osobnost a člověk vždy fascinovala o něco více než její filmy. Břitká satira Hra o jablko, další z režisérčiných podobenství o mužském a ženském světě a pokřivené morálce, je však i divácky nevšedně atraktivní a úderná. Dagmar Bláhová a Jiří Menzel jsou geniální dvojka, která si s nádhernou vehemencí přelévá kousky lásky, vášně i krutosti v křehké hře o pokušení a důsledcích amorálního jednání. "Já už si ale nechci hrát," říká v závěru filmu Menzelem tragikomicky ztvárněný záletník, porodník doktor John. Chytilová nastavila opět zrcadlo nejen oběma pohlavím, ale i celé socialistické společnosti, včetně barrandovských soudruhů, již jí dlouhá léta terorizovali a nepustili k práci. Hra o jablko je vtipná, rafinovaná i něžná, stejně jako ostrá, přímá a studená. A leč jsou v rámci tvorby Věry Chytilové nejvíce opěvovány kultovní Sedmikrásky, zabývající se destrukcí světa, pro mě je jejím nejlepším filmem právě Hra o jablko. (05.08.2023)

Jiří Menzel je projevem takový český Woody Allen, i ten film mi trošku z něho připomněl, ale nevím proč mi přišel strašně povrchní v tom, jak uměleckým se obrazově snažil být, až to bylo otravné a přitom řešil-neřešil tak banální vztahy bez jakékoliv katarze pro diváka. (Z obrazu socialistické porodnice jako výroby mimin na běžícím páse bez špetky empatie až mrazí). (27.06.2013)

Věra Chytilová ve své době překvapovala těkavou kamerou, provokativností, nekonvenčností, nedopovězeností. S odstupem času její dílka bohužel nevypadají tak skvěle, jako v době natočení... Nijaké vedení herců, absurdní dějové zlomy, místy hodně jakové dialogy... Chytilová je příliš bezprostřední a netrpělivá, pustí i špatně natočený záběr, neumí budovat atmosféru a kdykoli vykouzlí pěkný poetický záběr, zabije jej pokusem o vtip nebo nevhodně zvolenou hudbou. Komika se pere s existenciálnem, absurdnost působí uměle a chtěně... Bez pokusů o vytváření komedie by "Hra o jablko" jistě vyzněla sevřeněji a o třídu lépe... Další film, který jsem si pamatoval skvělejší než je... Celkový dojem: 70% (25.06.2011)

" Večerní Praha - další drama u bramboráku, došli brambory . Večerní Praha - vichřice je při síle, naši hokejisté taky. Večerní Praha - jak ji bylo devatenact a už přišla z kriminálu, a hned vykrádala skříňky zaměstnanců  a to nechodila do práce vůbec. Každá žárovka je dobrá co nesvítí. Jak dostal dvacet let, protože ho chytili. Večerní Praha - (je to težký co ?). Večerní Praha - starý vydání. Šel z hospody a našli ho bosého ve strouze, ale už nepotřeboval ani kabát". Bude zase zima, mrazírny se rozrůstají teď. Jak spadl do studňe, a už ho nenašli". (12.10.2022)