Kalamita

Tak se opět dostáváme k mému ciloživotnímu koníčku, železnici... To byla pro mě hlavní motivace k tomu si pustit tento film, a pak znovu, znovu... A k tomu ta nádherná zimní krajina! Prostě Jizerky, to se neomrzí. A taky je tam i ten příběh vlastně no. Na tu dobu hodně odvážná kritika společnosti. Závěrečná kalamita je pak takovým sociálním procitnutím, či očistcem, kde se senzační náhodou potkávají všechny postavy z filmu, aby si vyříkali všechny životní pravdy. (21.12.2021)

Jak jsem na Chytilovou původně nadával, tak teď mě naopak velmi příjemně překvapuje. Kalamita je zajímavý a zábavný film ze železničářského prostředí (které mi je sympatické, už jenom těmi vlaky, nádražími a nádražkami - btw, jedna, která tam byla a jedli v ní, vypadala jako nádražka v Přerově), který je dost dobře zrežírovaný a díky tomu i skvěle funguje. Chytilové se tohle fakt povedlo, sice se "zklidnila" s kamerou, ale vůbec to nebylo na škodu. Dokonce to i fungovalo jako komedie (a to prosím pěkně od začátku do konce), dokonce jsem se u toho párkrát zasmál nahlas. Ve finále se z toho sice stane podobenství, ale ta komedie v tom je naštěstí pořád. A i tak, finále patřilo k nejlepším scénám filmu. Jako celek to na mě působí tak, že tu máme sled spolu navazujících scének, ale úplně ucelené to přesto nebylo. I tak se na to ale dá v pohodě dívat a Kalamitu můžu prohlásit za dobrý film. 4* (26.10.2019)

Věra Chytilová je žel mizerný psycholog. Klady filmu, jimiž je zajímavý scénář a také dojmem bezprostředního popisu působící obraz i zvuk zprostředkovaný pohyblivou ruční kamerou, dynamickým střihem, (patrně) kontaktním zvukem, žel zcela zazdívají ploché, nicneříkající, nechtěně trapné dialogy a takřka nulové postižení psychologie jednotlivých postav. Na plátně jsme většinu času nuceni sledovat spíše než věrohodně popsané figury jejich nepovedené karikatury, což výsledný dojem z filmu zcela neutralizuje... Bohužel, víc než tři hvězdičky si Kalamita jednoduše nezaslouží... (14.09.2006)

Poprvé jsem film viděla ještě jako dítě a pamatovala jsem si z toho jen to, že vlak uvízne v závěji. Před druhým shlédnutím jsem se trochu bála, že to bude jen o té závěji, a byla jsem dost překvapená, že závěj zde hraje jen štěk. Spousta výborných hlášek mě naprosto dostala, jen mě to nějak úplně nechytlo jako celek... konce jsem se dočkala až na třetí pokus. Přesto jsou to čtyři hvězdy, i když dost slabé. (21.04.2008)

Krásně neherecká, skoro amatérsky a volně natočená, ale uvěřitelná kapitolka ze života jednoho intelektuálního mašinfíry. Tu ve své době jistě jízlivou, dnes už výhradně hláškující komedii ve stylu "za nás bylo líp" nakonec kazí jen ta dvousečná neortodoxní kamera a střih, která někdy dokáže Honzíkův život přiblížit téměř voyeursky, zatímco jindy svými zmatenými pohyby vyloženě ruší. Nakonec však nade vše stejně vyniká to srdcovní prostředí maloměstských vlakových nádraží. "To asi dělá ta perspektíva." (14.03.2014)