Kalamita

Kdyby byl celý film jako posledních dvacet minut, tak by to byla skvělá komedie. Já jsem si původně i myslel, že zápletka se bude točit kolem kalamity. Předchozích cca 70 minut bylo vlažných, některé scény byly snad předobrazem pro Dědictví a paradoxně lze konstatovat, že Dědictví v něčem vykrádalo Kalamitu. Pokud by Bronislav Poloczek nebyl hercem, věřím, že by byl tím nejlepším řezníkem. (13.08.2016)

Hned první scéna řekne o filmu všechno - Polívka nastoupil do vlaku života, dere se do první třídy, míjí kupé a sleduje, jak v nich lidé jí, válí se a spí. Jenže když si chce dát to vytoužené pivo, musí spoléhat na milodar. Metafora žrádla se ve filmu objevuje často - nákup u řezníka či oběd v jídelně (při pohledu na UHO se mi i po letech zvedl žaludek). Pomalu se propracovává k řízení, sleduje z okna vlaku mrouskání lidí a hledá ten skutečný život, i když vůbec neví, jak má vlastně ta velká budoucnost vypadat. Kalamita bohužel odhaluje všechny nedostatky Věry Chytilové, i když zatím v snesitelné míře - velkou toleranci ke "komickým" výstupům herců (Kurva hoši či Kopytem sem) či obětování životnosti příběhu "velkým" myšlenkám (metaforičnost situace musí být jasně a jednoduše vyjádřena, ať to stojí, co to stojí). Vykonstruovanost závěrečné čtvrthodiny filmu je IMHO za hranicí snesitelnosti. (22.05.2010)

Honza Dostál zanechal studií na vysoké škole, aby si našel pořádnou práci. Nastoupí u dráhy s cílem stát se strojvůdcem. Během prvních týdnů prožívá řadu menších osobních kalamit prakticky s každým, koho potká, zejména však se třemi ženami: sáňkařskou závodnicí Majkou, primářkou chirurgie a potrhlou průvodčí Květou. To však není nic proti tomu, když hned na své první jízdě vlakem uvízne v závěji a vzápětí pod sesunutou masou sněhu. Paní režisérka Chytilová zvolila pro diváka poměrně nepřístupný režijní styl, ve kterém se ke vší smůle vše rozpadá na lepší či horší epizodky, ve kterých mladý Bolek Polívka okouzluje ženy a vytváří trapasy. Jeho herectví v té době bylo takové neotesané, až bych to nazval nesmělým hereckým projevem oproti tomu jak hraje dnes. Do filmu jeho výkon celkem zapadl, ale to ostatní už zapadlo do sněhových závějí. Veskrze si z filmu nelze zapamatovat žádnou scénu a ani žádná scéna nezlidověla, jak tomu bývá u daleko prostších komedií, než je tahle. Závěrečná třetina filmu se sněhovou kalamitou je asi tou nejnudnější z celého filmu. Odbourají se i originální dialogy, které film nějakým způsobem držely v koukatelném průměru. Ve výsledku pro mě tenhle film nebyl ani moc zajímavý. Měl pár náznaků českého "nezávislého" filmu s originálními prvky, ale byl pekelně zdlouhavý a v místech, kde měla být jeho největší síla, paradoxně selhal. A já nevolám po repríze. 40% (28.03.2013)

Velice dobry film od nasi zcela urcite nejlepsi reziserky. Bolek Polivka to zahral skvele. Chytilova ostatne umi z hercu dostat maximum a jeji sverazny styl s potrebou provokovat se mi vzdy moc libi. Mozna snad bych jen to zasypani vice zdramatizoval, jako zanr je ale uvedeno komedie, tak bez dalsich pripominek:-). Ja se bavil. (12.03.2006)

Možno najsympatickejšia Polívkova postava, možno najzáživnejší Chytilovej film (pokiaľ nerátame Dedictví). Prelnutie artu a komercie, vtipu a trpkosti, českej hřejivosti (to ale iba tým vtipom) a chladu nielen okolitej zimy, ale aj ľudských vzťahov. Kalamita kulminuje v závere, avšak divák sa nedočká tradičného konca, kde hlavný hrdina nájde, čo hľadá a my to sním spoločne budeme rovnako hľadať neúspešne. V Kalamite cítiť ozveny novej vlny, ale nevnímam ju ako retro, skôr film, ktorý presne zapadá do obdobia svojho vzniku. Bohvie prečo som mal film z detstva zafixovaný ako ten, ktorý sa celý odohráva v snehu zasypanom vlaku. Pokiaľ márne hľadáte stále neúspešne k Chytilovej cestu, tu sa môžete úspešne chytiť. (10.02.2014)