Vzpomínka na Titány

Je to hezké, je tam krásně znázorněn "rasový problém", ale pro mě je to znázorněno až moc "velkolepě" a hudba, která je opravdu úžasná, je tu podle mě až moc a překrývá tak ty důležité činy a situace a až moc přebírá vůdčí vůpozici. Denzel mi pasuje do těchto vůdčích rolí. Má skvělé scény, když stojí kousíček od svého ať už soupeře, ale zatím vždy "podřízeného" a vyřvává na něj vše, co má dělat :) :) A jde mu to skvěle :) Nemám ráda role jakou zde znázornila Hayden P. - to mi vážně leze krkem :) Ale skvělá různorodost týmu a to, jak se dokázali semknout a ukázat, že je to prostě fotbal, to, co je důležité a o co tam jde, a ne barva kůže - to se mi moc líbilo :) Tomuto sportu rozumím pouze okrajově - ale bavilo mě to, jelikož to nebylo až tak moc složité a přeplácané a přesto jsem tomu rozuměla :) A soundtrack - ten můžete poslouchat kdekoliv a kdykoliv :) (08.05.2017)

Klasickej sportovní příběh jak se tým dá dohromady a skončí to happyendem. tady to teda tak úplně happy nebylo, ale jinak to sedí. Snaha o promíchání černejch a bílejch, skvělej Denzel, ohraný téma, dobrý zpracování a pro mě nesnesitelná dcera kouče dávaj dohormady celkem slušnej snímek. Kterej akorát ničim nevyčnívá. (26.05.2010)

Držiteľ Oskara Denzel Washington sa predstavuje v hlavnej úlohe provokatívneho príbehu, ktorý bol natočený podľa skutočnej udalosti. Veľmi pekný film podľa skutočných udalostí zo športového prostredia amerického futbalu, ale aj o rasovej skúške ľudí jedného mesta. Dosť sa tu rieši čierna a biela. Spojením týchto dvoch rozdielnych farieb ľudí vznikol nadmieru silný, takmer dokonalý tím. Keď sa zranil ten ich kapitán Gerry - mal som slzu v oku. No a nakoniec to má aj ten správny koniec. Dosť sa mi tu tiež páčil Will Patton v úlohe "bieleho" trénera. Mám veľmi rád športové drámy a k tomu na motívy skutočných udalostí. Čerešnička na torte bola v podobe Washingtona. (07.10.2019)

Když se na počátku 70. let za oceánem začali na školách objevovat bělošští i černošští studenti a učitelé, na malér bylo zaděláno. Integrace se dotkla i mužstva amerického fotbalu, kdy novým trenérem má být černoch a dosavadní boss (pochopitelně běloch) jen jeho pravou rukou. Obří počáteční nevole se samozřejmě překlopí v učebnicových příklad, jak by to asi mělo fungovat. A ne jen proto, že si tihle ramenatí hoši nemohou s ohledem na svou budoucnost dovolit vynechat sezónu. Potrvá to nějakou půlhodinku filmového času a hoši se už poplácávají po ramenou, vtipkují ve sprše a zpívají při společné cestě autobusem. Až se rodiče nestačí divit. Z nenávisti tudíž začne klíčit přátelství, tým navrch opanuje šampionát, o kterém to taky trochu (vedle rasových předsudků) je. Český divák má samozřejmě k americkému fotbalu trochu daleko, takže nějaké body musí dolů. Další pak musím strhnout za (očekávané) velké proslovy a patetická gesta. Rodina a hodnoty. Denzel Washington a Will Patton spolehliví, Hayden Panettiere roztomilá. (08.05.2020)

Smíšený sportovní tým kontra burani z bigotního Jihu? Hádejte třikrát, kdo nakonec oslaví bratrstvím scelený triumf a kdo utře nařvanou hubu. Sportovní dramata jsou mou neutajovanou slabostí a chápu, že vyčítat jim předvídatelnost a nadbytek klišé je asi jako vytýkat cukrárně, že nenabízí odtučňovací dietu (nebo jistým americkým vysokým, že přijmou každého, kdo rozezná fotbalový míč od ústředního topení nebo umí rychle zdrhat, viď Forreste), takže to přejdu taktním mlčením. Taktním mlčením už nejde přejít patetické žvásty, protivnou přemoudřelou prepubescentku a rádobytvrďáckost uječeného Denzela, po kterém bych tu cihlu chvílemi s chutí mrskla sama, nicméně se vzpomínkou na prosluněné dny pobíhání po školním hřišti a tak mladého a už tak titánského Ryana Goslinga ty smířlivé tři utrousím. Ale pokud jde o film o americkém fotbalu, mám jasno v tom, kdo je můj Vítěz a kdo Poražený. (09.08.2012)