Reklama

Reklama

Fotbalový tým pod vedením nového trenéra nic nemohlo zastavit... Bill Yoast je úspěšným trenérem amerického fotbalu v jižanském městečku Alexandrie. V roce 1971 chce místní tým středoškoláků pod jeho vedením vyhrát turnaj. Všechno se rázem změní v okamžiku, když na místo vrchního trenéra je jmenován mladší a nekompromisní Herman Boone. Yoastovi nezbývá, než se spokojit s místem pomocného trenéra. Pro většinu obyvatel města je Boone ale těžko přijatelný, je totiž černoch. Přitom právě Boon teď musí stmelit hráče různé barvy pleti a přivést tým k nejlepšímu výkonu a úspěšným zápasům bez porážky. Neskrývaný rasismus ohrozí už první soustředění mladých hráčů, protože předsudky jsou hluboce zakořeněny na obou stranách. Tvrdý a umíněný Boone přitom rozhodně nešetří nikoho, zajímá ho úspěch celého týmu...  Strhující, stejně jako provokativní příběh vznikl podle skutečné události. Jeho režisér Boaz Yakin staví na dobře napsaném scénáři (Gregory Allen Howard) a na vynikajícím výkonu Denzela Washingtona (Presumpce viny, Training Day, Muž v ohni) v úloze Hermana Boonea. (Česká televize)

(více)

Recenze (245)

italka63 

všechny recenze uživatele

Rasismus v Americe v sedmdesátých letech a kolektivní sport, konkrétně americký fotbal na střední škole, to nejde zrovna moc dohromady. ale přichází nový výborný trenér, tvrdý jako skála, jenže je černý. Zlomit předsudky a stmelit kluky, to nejde lehce. Charismatickému Denzelovi se to po úmorné práci, spolu s bílým trenérským kolegou podaří, i za cenu lidského neštěstí. Skutečný příběh je nabitý sportem a dobře zkočírovanými emocemi,slušné pokoukání to bylo. ()

zdenny 

všechny recenze uživatele

Sportovní film, ve kterém šlo o sport až ve druhé řadě. Takovýmto drilovacím tréninkovým campem by si měli projít lidé s rasovými předsudky obecně. Aby pochopili, že pod kůží jsme všichni stejní. Samozřejmě, že rasové rozdíly spočívají v mentalitě, fyziognomii a dalších stránkách. Uvnitř jsme ale všichni lidé. Proto tento film hodnotím možná výš, než by se někdo mohl domnívat. Jinak ten tréninkový camp byl fakt super. Trochu mi to připomínalo film "Heartbreak Ridge". Co se potom samotných utkání týče, byla vítaná změna v tom, že se nekladl důraz na umocnění momentů závěrečných sekund zápasů. Jak říkám, sportovní film ne hlavně o sportu. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Klasická americko-fotbalová limonáda, tentokráte ve stylu "united colours", se všemi kýčovitými neduhy, které k tomu patří. Nicméně mě se to líbilo a to nejen díky výbornému Denzelovi, ale i díky představitelům samotného mužstva a vyzdvihnul bych především černošské herce. Naopak kdo mi lezl na nervy, byla protivná, velechytrá dcera trenéra Yossta. 70% ()

teutates 

všechny recenze uživatele

Krásna... nie nie nie... úplne famózna spomienka na Titanov, tak! Športové snímky mi sedia... nedokázal som sa odpútať od TV po celej dĺžke filmu, drama na ktoré sa nezabúda a na ktoré sa vždy rád pozriem pri každej premiere v TV. Ešte teraz mám "zimomriavky" po celom tele, samozrejme že som si vedomý, že neide o najlepšie prevedenie pod slnkom, ale u mňa 9/10 ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Bez vzoru není člověk ničím vedený. Většině stačí napodobovat stádo a vystačí si s tím po celý život. Ale co ty osoby, co jim to nestačí a nestačí jim ani vzory, které mají kolem sebe? Ti to mají těžší, ale lidský život už je takový. Film je jen velmi vzdáleně natočený podle skutečné události. To je jen oblíbená nálebka, kdejakých sraček. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (9)

  • Film je natočen podle skutečných událostí čerpaných ze života sportovců Gerryho Bertiera a Juliuse Campbella. (Terva)
  • Původní scénář byl plný vulgárních výrazů, ale Disney, ve snaze vytvořit dobrý rodinný film, požádalo producenta Jerryho Bruckheimera o odstranění všech nemravností ze scénáře. (freelex)
  • Ústřední píseň k filmu "Titan Spirit" od Trevora Rabina se stala natolik populární, že byla použita v závěrečných titulcích několika sportovních klání, jako jsou například Olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, Aténách v roce 2004 nebo v Turínu roku 2006. Zazněla také po vítězném projevu Baracka Obamy v roce 2008. (Terva)

Reklama

Reklama