Kopytem sem, kopytem tam

Je to šíleně zbytečně dlouhé, ale poměrně geniální. Skvělá atmosféra zimních Varů (v jakém jiném českém filmu jste vůbec mohli vidět děj odehrávající se v K. Varech?) Skvěle přehrávající hlavní trio. Pohledné osmdesátkové ženy a jejich pěkná těla. Film jsem viděl už tak po desáté a stále se mi neomrzel. Jen ta agitka je tam jaksi navíc. Film by s klidem mohl bý postaven pouze na sexuálních peripetiích hlavní trojice. (25.11.2020)

Začínám mít pocit, že nejlepší filmy na území Československa se točili v 60. letech a také na konci 80 a přelomu 90. let kdy začali tát ledy a tvůrci mohli být trochu odvážnější. Snímek Věry Chytilové je toho důkazem. Chytilová skvěle vystihuje atmosféru doby a myslím vybrat pro to představitele Divadla Sklep byla správná volba. Filmu rozhodně nechybí specifický humor, který možná nesedne každému, nebo ne tomu, kdo nemá zrovna v lásce Sklepáky. Stejně tak jsou zde různé další bizarní výjevy, občas nějaké pseudofilosofické úvahy a sny, nad kterými hledáme logiku jen těžko. Stejně tak z filmu srčí Chytilové názor na muže a i ženy, kteří jsou promiskuitní a za ,,závislost" doplatí. První půlka filmu je v takovém odlehčeném duchu, ale jakmile se nad hlavními postavami stáhnou mračna v podobě infekčních chorob, dítěte u kterého nikdo neví kdo je otcem (protože každý souloží s každým) a samozřejmě nové nemoci AIDS, zábavy a taškařic ubývá. Film určitě byl v době vzniku jakýmsi varováním. odrazem tehdejší společnosti a odvážným kouskem. Dnes je to takový dokument pro ty, kteří buďto na tuto dobu zapomněli, nebo ji nezažili (jako třeba já). A funguje myslím stále výborně. Nabízí se srovnání s Kouřem, hlavně v té ulítlosti a kritice socialistické společnosti a myslím, že takové srovnání je zcela na místě (ačkoliv Kouři chybí ten varovný apel). Pokud jste Kouř viděli a líbil se vám, myslím si, že se vám stejně tak bude líbit i Kopytem sem, kopytem tam. Snad jedinou zásadnější výtkou je fakt, že tento film by snesl kratší stopáž. 8/10 (14.04.2021)

Zajímavá studie lidských povah. Je vidět, že existuje spousta lidí, kteří si potenciální problém uvědomí teprve tehdy, když nastane. Ale pak už bývá většinou pozdě. Herci z divadla Sklep předvádějí právě takový problém v tomto filmu, a jde jim to velmi dobře. Příběh je sice místy úsměvný, nebo dokonce legrační, když se ale vezme celkový dopad filmu, tak ten úsměv na divákových rtech asi zamrzne, pokud zcela nezmizí. (30.08.2002)

Upraveno v únoru 2024. Kopytem sem, kopytem tam, to jsou především orgie sklepácké poetiky, jejíž tok však determinuje tendenčně ambivalentní forma moralizujícího apelu. Sklepácká poetika, stejně jako bouřlivě provokující a promiskuitní život ústřední trojice, jest revoltou, vzpourou proti životním podmínkám socialistické společnosti. Sklepácká poetika vychází z absurdity, kolem níž se staví a slaví stánky z rákosu a slovo se stává živoucí entitou s vlastním způsobem bytí. Promiskuitní život věčné zábavy je negací negace svobodného života, je to odmítnutí konvencí, jež svou vlastní podstatou ani nedovolují svobodná rozhodnutí elementárního významu, zároveň je to však pouze náhražka za skutečnou revoltu proti nesvobodnému společenskému uspořádání, neboť neubírá ze životního komfortu. Chytilová si neodpustila kritiku společnosti, tu formu konzumerismu pozdního socialismu, přestože odbočka k syndromu získaného imunodeficitu podléhá tendenčnosti oficiální komunistické výpovědi. Smutným hrdinou morality je Josef Málek alias Pepe (Tomáš Hanák), fikaný kontrolor a lačný svůdce ženských krás. Koncept svobodné lásky hnutí hippie zemřel na herpes a rozmělnil se v konzumu, sexuální osvobození o dvacet let později bylo zastrašeno hrozbou AIDS a zředěno novou modifikací spotřeby, to další sexuální uvolnění za dalších dvacet let je již výsledkem konzumerismu, způsobem pobavení. Další důležité postavy: Pepeho kumpáni v bouřlivém pobavení životem veterinář Milan Dědek (Milan Šteindler) a provozní okresního kulturního střediska František (David Vávra), Pepeho ze zkušenosti nedůvěřivá milenka Jiřina (Chytilové dcerka Tereza Kučerová), naivnější mladá lyžařka z Klínovce Petra (Ivana Kuntová), Dědkova mladá laborantka Hanka (Renata Beccerová) a k zábavě svolná Frantova kolegyně Jana (Bára Dlouhá). Z dalších rolí: tajuplně svůdná cizinka (Chantal Poullain), její milenec (Jiří Bartoška), Frantu poučující ředitel okresního kulturního střediska (Josef Kobr), Petřin z Pepeho zuřivý tatíček (Zdeněk Mucha), Dědkova starostlivá maminka (Dáša Neblechová), či německý masochista (Pavel Vangeli). Kopytem sem, kopytem tam: pokud odhlédneme od teze, že veškeré zlo pochází jen z mravně zkaženého Západu, zůstávají nám drze provokující hrátky sklepácké poetiky, filmové hříčky a narážky Chytilové a podprahová myšlenka, že veškerou potenciální možnost rebelie lze důkladně rozmetat vyvoláním pocitu niterného strachu. Aneb když život nabízí jen přetvářky v životních rolích, musí se protestovat, a to i za cenu vlastního sebezničení. Sklepácká estetika umění, to je ten skvost, který věky přetrvá! (10.11.2009)

Vyslovene hnusne. Zvratene, prazdne, skarede, proste dokonala sracka. Vyhoda tejto urovne je, ze sa uz velmi neda padnut hlbsie, cize bud sa takto spraseny priemysel zruti celkom, alebo sa pomaly z tych hovan odrazi. Ako ukazal cas, boli 90-te roky dno netvorivej latriny domacej filmografie a tento srackovy pocin to dobre dokumentuje. Ked chcela pani Chytilova sokovat divaka prazdnymi holoprdnymi sekvenciami, mala obsadit aspon pozeratelne herecky a nie tento kontajnerovy vyber. Ze sa tie klobasovoprdne oskudy v predpenzijnom veku nehanbia otrcat sa lascivne v takto bordelovom blivajze! Akoze fakt hnusne. Steindler, Bartoska atd. sa ovsem kiblovym grcom remeselnicky casto nevyhybaju. Takze ako inak: ODPAD jak svina! (21.04.2022)