Noční můry jak od maminky

Zapomenutá hororová lahůdka, kterou jsem objevil v podstatě náhodou při prohlížení jiných prací režisérů povídek v Twilight Zone. William Asher rozhodně dle jeho filmografie nebyl žádný hororový specialista, o to je zajímavější,  že natočil  takto povedený žánrový kus.  Navíc by se od něj měli učit všichni ti korektivisti, kteří stanovují prakticky povinné kvóty stran LGBT a jiných ras ve filmu. Povedené zpracování tehdy přece jen nepříliš společensky diskutované tématiky homosexuálů a rovněž tak béčkově dokonalé vykreslení klasického šovinisty, rasisty a vůbec "předsudkáře" a hajzla detektiva Carlsona v podání Bo Svensona, jehož trochu podezřívám, že si svou roli i patřičně užil. Ano, takto vážení vypadá přirozené a nenucené zrcadlení lidského odpadu v našich árijských myslích a ne ta korektivistická propaganda za každou cenu.  Vedlejší linie tedy nadprůměrná, co ta hlavní, hororová?  Další paráda, tentokrát v psychorovině. Byť tu máme krutý začátek, tak další průběh nenapovídá, že by zase muselo býti  tak zle. Ale pečlivě vystavěná hráz normálnosti hlavní hrdinky , tedy tety Cheryl, se hroutí s první prolitou krví muže, který odmítne její sexuální atak. Nezvratný a rychlý propad do naprostého šílenství a na povrch se dere i potlačovaný oidipovský komplex a přichází čas  na nebývalý masakr, který bude i překvapivě  vyšperkován až brakovým zúčtováním a já si zase jednou mohl pomyslet: A máš to hajzle. Čtyři kapky dryáku do mléka a na zdraví! (10.06.2021)

Tak tohle mne bavilo hodně. Psychopatická teta není tou, kterou se zdá být. Susan Tyrrellová si roli slečny Robertsové vskutku užívala! Její tajemné úsměvy, pichlavé oči a ústa dokořán dokázaly zkrotit každého, kdo se jí postavil do cesty. A když to nestačilo, pak sáhla po oblíbeném noži. Pokud se rozhodla, že vyvolený s ní zůstane navždy, pak neváhala sáhnout ke krajnímu řešení, o čemž by mohla vyprávět třeba naložená hlava v tajemné místnosti. Jinak po technické stránce je úžasná scéna havárie. Ty klády jsou doslova cítit na obličeji. Mladý Billy postupně chápe, že jít svojí cestou nebude jednoduché, jelikož se bude muset řídit příkazy své opatrovnice i tehdy, kdy půjdou proti jeho mysli. Night Warning je především syrové drama o vztahu dvou lidí a jejich okolí. Kromě Robertsové je tu ještě jeden psychopat - detektiv Carlson. Je fakt na zabití! Vícevrstevný napínavý příběh spěje k neodvratnému masakru. Výživné. (08.03.2020)

Byl jednou jeden Billy a ten přišel jako malý chlapec o rodiče. Jeho výchovy se láskyplně ujala teta Sheryl a spolu žili šťastně a spokojeně až do Billyho sedmnáctých narozenin. V tu dobu už náš hrdina nebyl tak věrný rodnému hnízdu, chtěl studovat na daleké škole, dokonce si našel děvče. Ale teta ho přece jen miluje natolik, že ví co je pro něj nejlepší. Chcete vědět, jak bude tenhle příběh pokračovat? Potom se rozhodně podívejte na Night Warning. Nízkorozpočtový psychothriller, který překvapí nejen výborným příběhem. Nízký rozpočet je sice vidět na každém kroku, ale to rozhodně není na škodu, jelikož komorní atmosféra tomuhle snímku rozhodně sluší. Trošku méně sluší křečovití herci, především pak hlavní paní tetinka Cheryl (Susan Tyrrel), která sice větší část filmu hrála výborně a věrohodně, v druhé polovině ale nepěkně přehrávala a tvářila se jak po lobotomii. I když, možná že to její postavě zase tak neublížilo. Příliš mě nepotěšil ani ultradrsný, ale poněkud natvrdlý detektiv Joe (Bo Svenson) a jeho velkolepý závěr, který filmu také nemálo ubral. Nakonec je z toho pěkných 70%, ale nebýt těch několika vytčených nepěkností, mohlo to být i víc. (07.08.2011)

Naprosto výjimečný a ojedinělý snímek, u kterého jsem rád, že jsem ho mohl vidět na velkém plátně. Patří mezi nejvýraznější slashery počátku 80. let, ale pravidla tohoto subžánru překračuje a variuje natolik, že jej nelze považovat za typického představitele slasherů. Vlastně ani nejde jen o slasher jako takový, nýbrž zde vidíme několik namixovaných žánrů - od školního dramatu jak z dílny Johna Hustona přes detektivku, jejíž detektiv má problémy s lidmi a nelze mu fandit až ke zmíněnému slasheru, který se vzpírá klasickým pravidlům. Hlavním hrdinou je sedmnáctiletý mladík Billy, který jako dítě přišel o své rodiče, tak jej vychovává jeho teta Cheryl. Ta se na Billyho upírá natolik, že jej chce mít doma za každou cenu. To, čeho si na Nočních můrách jak od maminky nejvíce cením, ale není ona perfektně vygradovaná závěrečná slasherová část. Jsou to jednak už zmíněné školní scény a především to, jak skvěle režisér William Asher pracuje s gay motivy, které se ve filmu objevují, byť jde hlavně o slovní, nikoli fyzické projevy. Ty se objevují především postavou onoho problematického detektiva, který trousí jeden homofobní kec za druhým a neustále říká předsudky vůči homosexuálům, které se ve veřejném a rodinném prostoru bohužel objevují dodnes, přičemž detektiv je vedle tetičky snad ještě odpornější než hlavní záporačka. Kromě toho William Asher velmi zajímavě pracuje s postavou Billyho, který je v mnoha scénách k vidění bez trička a v jedné scéně kompletně bez oblečení, což mně osobně velmi potěšilo. Nepůsobí to nijak násilně, perfektně to zapadá do celkového filmu, který je na svou dobu překvapivě gay friendly. Obrovské překvapení, které si právem vydobylo velký potlesk na letošní LFŠ. (13.08.2021)