Jmenuji se Sam

Vlezdoprdelková sračička plná archaických emocionálních gest a nevkusné mimiky, až jsem se lekl, že se jedná o tvorbu Rona Howarda na přelomu milénia. Nečekaně časový rámec sedí, jen tvůrce je jiný. Pořád ale platí to, že tak laciné a prvoplánovité ždímání emocí z diváka jentak někde neuvidíte a tak přehrávající Michelle Pfeiffer, neustále trhající hlavou a pohazující svým naducaným účesem, rovněž ne. I střihač si vzal dovču. Hrůza děs, zachraňuje to Sean Penn - tenhle typicky maskulinní herec v tak jemné a citlivé roli - klobouk dolů, jeho herecký rozptyl je úctyhodný. (23.10.2014)

To by se mohl Sean Penn třeba rozkrájet, ale z podobně vykonstruovaného melodramatu prostě skvělou podívanou neudělá. Hlavní hrdina tohohle čistě ženského filmu (Michelle Pfeiffer, Dianne Wiest, Laura Dern a v neposlední řadě Dakota Fanning představují všechny ostatní důležité postavy) totiž naráží zejména na scénář, který nemá pořádný tvar, příliš tlačí na pilu a občas se zbytečně vleče a zamotává. (21.04.2007)

"Proč se tvůj táta chová jako retard ??" - "On je !!" Další Pennova zbytečná snaha pozdvihnout špatný film.. Jednomu se zdá opravdu velmi bolestivé sledovat tak skvostného herce, jak se trápí v kleci několika pomýlených gest a šklebů, čímž sice dává vyniknout malé Dakotě Fanning a tradičně jisté Michelle Pfeiffer, které se však rovněž nedokáží vymanit z tvůrčího sevření, když jim režisér Jessie Nelson opakovaně svou neschopností nasazuje nelsona.. Emocionálně v jistých pasážích nesmírně silný snímek, který však se zvlášť zde hloupoučkým beatlesáckým poselstvím, že vše, co člověk potřebuje, je láska, může náročnějšího diváka jen těžko uspokojit.. Velmi bizarní, byť i dík tématu a proměnlivosti emocionálního napojení na diváka v jistém smyslu zajímavá, plačka, při níž by si ostudu uřízli i větší machři.. (21.03.2016)

Nenormálně silný a dojemný film, u kterého jedno oko nezůstane suché a vůbec to není na škodu, protože i takových filmových zážitků je zapotřebí. Několik mých kamarádů, strašných tvrďáků-chlapů, u toho plakalo hrdě, aniž by to pokládalo za osobní prohru. Sean Penn je úžasný a příběh nemá chybu! Viděno několikrát a po každé projekci následovala trasa: gauč- špajzka, na panáka něčeho pořádně silného, domácího. (25.01.2019)

Na film jsem se vážně těšila a nakonec to dopadlo tak, že mi trvalo celé odpoledne jej dokoukat. Rozhodně se jedná o nadprůměrný kousek, ale přeci jen jsem podobných filmů už viděla dost a tady mě zážitek a dojetí vážně minulo. Sean Penn se mi ve své roli nelíbil a přestože to nerada přiznávám, jeho postava mi skutečně brnkala na nervy. Malá Dakota zde ještě neuměla vůbec hrát, v každém jejím výrazu jsem prostě viděla, že to hraje, že to skutečně necítí. Ale co chtít od sedmileté holčičky..Michelle Pfeiffer však byla naprosto výborná. Ale na větší hodnocení to u mně nestačí. Možná někdy jindy, v jiné náladě..... (31.10.2012)