Jmenuji se Sam

Prvýkrát ma Sam a jeho modrooká rozkošná dcéra dostali na plnej čiare, zasiahli ma v pravom čase presne na sekundu. A tak som druhú polku filmu prerevala originál ako malé decko. Tak ako plačú 7-ročné deti alebo možno tak ako ich otcovia,ktorí sa mentálne zastavili na ich úrovni. Dnes (po dvoch rokoch) považujem tento film stále za veľmi silný. Aj keď v ňom cítiť USA, aj keď je to citová vydieračka...niektorým filmom som ochotná odpustiť chybyčky a nechať sa vydierať. Ak ma vydiera perfektná trojka ako Penn, Pfeiffer a Fanning, tak pokojne. Druhýkrát videné počas Challenge Tour Special - Filmový lov. (03.07.2013)

Zatracene otravny film, ktery se neskutecne vlece. Podobne filmy nemam rad a nemaji u me sanci pohnout s city. Relativne vysoke hodnoceni davam jen diky velmi dobremu hereckemu obsazeni. Penn vyborny jako vzdy, i kdyz jeho role si pro podobne dobry vykon sla sama, k tomu velmi koukatelna Pfeiffer a juniorka Fanning... (23.03.2018)

Velice milej film, u kterého jsem se bál ještě mnohem emotivnějšího konce. Sean Penn hraje jako o život a Oscaru se nelze ani divit. Ukazuje jak je současná společnost špatná/zlá. Akorát mi to přišlo trošku zbytečně roztahovaný. Ani to na mě nepusobilo jako takový citový vydírání, jsem od tvůrců zvyklej na horší kousky. (14.01.2011)

Když mě to celé přišlo jako špatně natočená parodie na Rain Mana, Forresta Gumpa a whatever else. Mentálně zaostalý Sean Penn, mentálně předčasně vyspělá Dakota - oba mají těch 7 let, akorát že v určitých chvílích scénář přestřelí a udělá z nich ty americké postavy, co jsou schopné dostat se za hranice svých předepsaných schopností a vlastností, tzn. začnou mluvit jako kniha, vylévat si srdce tak emotivním způsobem, že se začnete neklidně ošívat na židli a přejete si, aby do toho sakra aspoň nehrála ta stupidní vygradovaná a posmutněle famózní hudba. Potom přijde zatmívačka, člověk si oddechne, že tomu aspoň nechali otevřený konec, když už nic jiného, a ejhle - ono ne. Podobné pocity (odejdu - neodejdu - tak už ten případ vyhraj, stejně všichni víme, že to tak dopadne - dejte mi velký kuchyňský nůž a já rozpárám to plátno) jsem měla naposledy u Sloního muže. (21.02.2012)

Prvoplánový doják, který nenechá jedno (mé) oko suché, přestože se jedná o velice laciné téma. Nejvíce mi ale vadil dabing, protože dabovat Seana Penna, hrajícího retardovaného muže, je prostě nemožné. Také PP je v takovém druhu filmu příliš rušivý. Nicméně, nedivím se malé Dakotě Fanning, že chce za otce právě Seana Penna a nedivím se ani Seanu Pennovi, že chce svou malou Dakotu za dceru - a nejen on, ale také potencionální adoptivní matka. Přesto ve mě hlodá otázka, kterou položil u soudu sociální pracovník otci - co bude za pár let, až bude dcera v pubertě...to už film neřeší a nechá nás kolíbat dojemným bojem za "lásku", protože: "All You need is love". Vynikající je také Michelle Preiffer, přestože motivy jejího jednání jsou přes dlouhou stopáž filmu poněkud odbyté. Co ale nebylo odbyté byly velice kvalitní dialogy, kde dospělí muži předvedli opravdu skvěle, jaké to je být v těle muže s myslí dítěte. (06.01.2013)