Procitnutí v Garden State

Zach Braff zabrousil do výsostného teritoria Kevina Smithe - do New Jersey. A vede se mu v něm docela zdatně. Procitnutí z poněkud otupělé nálady Garden State nastane ve chvíli kdy na plátno vtrhne živelná Sam v úžasném podání Natalie Portman. V ten moment si vás snímek zcela získá a až dokonce nepustí. Co mu trošku ubírá kredit je ten nezáživný úvod a někdy až moc násilně umístěná "divnost". Místo aby tu a tam ozvláštnila celkovou atmosféru, tak je jí všude habaděj a někdy je to otravné až kontraproduktivní, jelikož se vám tím postavy zbytečně vzdalují. Zach Braff vychází z tohoto filmu jako lepší režisér než-li herec. Není vyloženě špatný, ale chybí mu to správné charisma, byť jistou auru sympatičnosti mu upírat nelze. Přesto je Garden State celovečerním režijním debutem, který stojí za zhlédnutí. (10.08.2007)

Scénář: Zach Braff .. Mladý tvůrce Zach Braff si ze začátku zbytečně podlamuje nohy a usazuje snímek do vod neoriginální, umělé a sedativy tlumené poutě za poznáním pravého života. Jako scénárista působí dost předvídatelně a neinvenčně, jako režisér si už vede o něco lépe. Jím podaný hlavní hrdina působí dost nesympaticky a herecky je zastíněn zbylým, velmi slušným obsazením, kdy zejména vedle prolhaně milé Natalie Portman působí více než suše. Žánrově snímek balancuje na citlivé romanci a chladné komedii. Druhá polovina filmu postupně zvedá celkovou kvality do obvyklého - příjemného zakončení, ochuceného sladkou hudbou a ještě sladčím koncem. Nakonec se Garden State z počátečních dvou hvězdiček vyhrabal až na téměř čtyři.. 70%. (05.04.2006)

Garden State je velmi milá černá komedie s atmosférou filmů Wese Andersona, jen krapet normálnější. Takovýhle počin si představím pod pojmem "kvalitní nezávislý film" - totiž ona nezávislost se má projevovat jenom v technickém minimalismu se kterým je film pořízen a veškeré takto uspořené peníze se mají vrazit do dobrých herců, scénáře a vůbec. V tomto ohledu se režisér rozhodl šetřit zjevně maximálně, protože celé dílko vyprodukoval z větší části sám (i když do Roberta Rodrigueze mu ještě něco schází). Garden State je sice nijak originální, leč příjemný a inteligentní film o tom jak se má člověk naučit žít sám se sebou. (07.06.2005)

„Potřebujeme se. Už jsem dokonce nelhala asi dva dny.“ – „Je to pravda?“ –„Ne.“ Procitnutí v Garden State je docela typická nezávislárna a zároveň místy dost střelená romantická tragikomedie bohatá na uhozený, absurdní i jednodušší humor (u kterého člověk někdy neví, zda se má smát nebo jen nevěřícně kroutit hlavou). Švihnuté jsou i její postavy (nejvíc jsem si užil Parsonsovu roličku a jeho klingonštinu ještě 3 roky před TBBT!), dialogy a několik situací (stírání otisků prstů, výběh pro křečky, sledování hotelových pokojů atd.). Bohužel, dramatická linka se ozývá docela nevhodně (přechody mezi vtipnými a vážnými místy jsou často poněkud necitlivé a černý humor občas selhává) a pak Procitnutí nechybí nešvar mnohých žánrových filmů, a to postupně směrem ke konci čím dál víc tlačit na romantiku, což v některých případech vychází, v tomto ovšem vyznívá do ztracena (nudy). Natálku ve své roli blbnoucí jsem si užil, její milující a plačící verzi už podstatně méně. Jakože závěr mě emočně docela dost minul, proto zůstávám pouze na průměru. A Zach Braff mi přišel úsměvný svou min. počáteční posedlostí symetrií v záběru. „Je to můj rytíř v zářivé zbroji.“ - „Nemluv o rytířích před Markem. Je to slabé místo.“ – „Já toho mamrda zabiju!“ – „Slovní hříčka?“ (07.09.2014)

Andrew má zjevně nějaký problém a já musím přijít na to, jaký... což nedalo zase tolik práce, podstatné je, jak mně ten vážně nevážný příběh o nelehkém návratu domů byl příjemný, nakonec až tak, že mě donutil znepokojivě kontrolovat rychlé krácení stopáže... Aby ne, když ve společnosti Zacha Braffa, ve věru roztomilé roli utlumeného a tvárného hrdiny, musíte nezbytně vzít na milost jeho zvláštní kamarády i nový objev s děsným hlasem a ušima jak z Hvězdných válek, ale jinak je zde i Natalie Portman půvabná, milá a přirozená. Pravdu dí distributor - vtipná, inteligentní a dojemná komedie, kdy signální zatahání za ucho zvonivě (rozuměj - fakt spontánně) rozesměje a nic nevyznívá hloupě, ani osvobozující akt, jen si tak zařvat do hlubiny... (09.02.2014)