Procitnutí v Garden State

Film, ktorý (ako spomína i Adrián) sa feelingom veľmi podobá pre mňa nepochopiteľne ospevovanému Sideways. Je to film z ktorého mám pocit, že mi chce povedať niečo „veľké“, cez zobrazovanie malých veľkých vecí, ale akosi nevie ako to má urobiť ani čo presne chce povedať. Celý film pôsobí strašne rozťahaným dojmom, jednotlivé scény sú na seba radené bez zmysluplnejšej nadväznosti. Garden State stojí a padá na jedinej osobe a tou je Natalie Portmann, ktorá vo svojej postave asi ako jediná má čo hrať a kedykoľvek je na scéne, zatieňuje i pána hercorežiséra Braffa. A práve kvôli jej postave a nehynúcemu obdivu k Natálkinmu umeniu si Garden State veľmi rád pozriem znova, ale nad 7/10 sa film u mňa nedostane. (09.06.2006)

Zachu Braffe, nevim, jestli me opojeni tvym filmem bylo zpusobeno moji akutni intoxikaci jedne blize nespecifikovane latky, nicmene tvuj snimek se mi zaryl do pameti jako jeden z nejlepsich absurdnich filmu vsech dob. Nevim proc, nic me v tvem snimku primo nezasahlo, zadna opravdu vyrazna, zapamatovanihodna scena... ale jako celek si tvuj film pamatuji dokonale a setkani s nim bylo krasnym zazitkem, ktery se bude jiste jeste opakovat... P.S.: Ba ne, lhal bych, kdybych tvrdil, ze se mi zadna scena do pameti nezaryla aneb Method Man je kral ;) (04.08.2005)

Krásný, příjemný a upřímný film. Příběh ze života bez jakéhokoliv náznaku hollywoodské velkoleposti. Film příjemný a lehký jako jarní déšť. Natálka Portman byla okouzlující a roztomilá, Zach Braff správně "mimo" a Peter Sarsgaard opět perfektní. Mé Procitnutí v Garden State bylo jako pohlazením po duši. Dokonale odpočinkové, mile vtipné a zároveň však s obsáhlými životními myšlenkami a citlivými scénami. Kupříkladu moment ve vaně na mne velmi zapůsobil. "Při takových dávkách lithia se divím, že mě vůbec posloucháš." (08.03.2010)

"Má mě rád. - Nebuď roztomilá!" A právě roztomilá epileptička Sam, a podivný svět kolem ní, je pro mne důvodem k udělení těch alespoň tří hvězd. Hlavní hrdina Andrew je totiž jen jedním ze zástupů filmových hrdinů, kteří se ztratili ve svých životech a možná ani netuší, že hledají cestu ven. Takových jsem už viděl hodně a všechny jsem chtěl přetáhnout mokrým hadrem přes obličej a násilím je dohnat k nějaké aktivitě. Jenže oni si bloumají, trošku mě tím rozčilují a dávají mi tím právo zapomenout na to, že tohle byl nakonec celkem pohodový snímek. (15.04.2016)

Malý příjemný kult, který byl oblíbený vlastně už ve chvíli, kdy vznikl. Má všechny aspekty, které film potřebuje, abych si ho zamiloval - sympatické lidi v hlavních rolích, úžasný soundtrack a příběh, ve kterém je velmi snadné se najít, ale právě ta samozřejmost, která z Garden State čiší, mě nakonec odpudila. Ano, dokážu si představit, že jsem Andrew, který dokáže kouzelné Natalie Portman vyjádřit lásku po čtyřech dnech, ale bloudění po kořenech minulosti a zákrutách vlastní duše zůstává daleko za hranicí příjemné věrohodnosti. A navíc scénář si rozdal karty tak, že je ve finále téměř jedno, jak se kdo rozhodne, protože v takových situacích už se dnes překvapení neobjeví. (26.06.2005)