Perličky na dně

Videl som iba prvé 4 poviedky, ale urobím výnimku a ohodnotím prvý krát aj film, ktorý som nevidel celý. Pokiaľ sa mi najviac páčila zrovna Schormova poviedka, tak je to znamená, že to nie je ako celok pre mňa to pravé. Každá poviedka má svoj zmysel, ale žiadna nie je natoľko vypointovaná, aby ma chytila za srdce. Nálepka česká nová vlna automaticky neznamená hlboký art, v tomto prípade sa jedná skôr o taký sympatický pokus urobiť niečo originálne a nebyť klasicky "čechíčkarský", ako sme zvyknutí z mnohých ďalších filmov. Nuž, niektoré dná sú tak hlboko, že perličky, ktoré tam ležia, iba vidím matne sa lesknúť, ale vybrať ich nedokážem. (12.09.2013)

Smrt pana Baltazara - Jiří Menzel;  Povídka, která nejvíc potěšila a nejvíc z ní čišela hrabalovština.                        Podvodníci - Jan Němec;  Dědoušci byli decentní, příběh vystoupill, až když jsem se podívala v klidu podruhé. Moc pěkná koncovka.                                                                                                                                                                                       Dům radosti - Edvald Schorm;   Zábavné provedení, které neslo svůj vlastní výrazný rukopis, ale předloha autora byla pořád ještě čitelná.                                                                                                                                                                         Automat svět - Věra Chytilová; Byla jsem hodně zvědavá, jak se svézázná dáma popasuje s panem doktorem. Zvědavost zvolna přerostla v zalíbení. Svérázné pojetí.                                                                                                                                 Romance - Jaromil Jireš;  Nejvíc dokumentárních záběrů. (20.02.2015)

Strašně mi vadilo, jak je to pohromadě a jela jedna povídka za druhou. Vidět to rozsekaně, každou zvlášť, ve svůj vlastní okamžik, určitě by jednotlivě dopadly lépe, než takhle v celku. Bavily mě jen první dvě povídky a ta poslední, ta si nejvíce. Třetí a čtvrtá nic moc, ale uškodilo jim nejvíce asi to, že právě byly součástí, středem, jednoho celku. (24.11.2012)

První film zpracovávající námět dle Bohumila Hrabala. Pět povídek od pěti režisérů, zakládajících Českou novou vlnu. Smrt pana Baltazara, režie Jiří Menzel. Velice lyrické a příjemné zobrazení motocyklových závodů, věrná atmosféra Velké ceny Brna. Dle mého soudu z této pentalogie povídka nejzdařilejší. 95%. Podvodníci, režie Jan Němec. Kratičká, pouze desetiminutová povídečka o dvou dědoušcích, čekajících na poslední soud. Narozdíl od ostatních se Jan Němec zdržuje lyriky a povídka působí syrověji. 80%. Dům radosti, režie Evald Schorm. Největší ujeťárna a jediná povídka v barvách. Ono by to černobíle natočit ani nešlo. Superpodivínský malíř Václav Žák hraje sám sebe. No, trochu nudí, ale ať nežeru 70%. Automat Svět, režie Věra Chytilová. Z pěti vybraných povídek rozhodně ta nejdynamičtější a co se týče děje nejvíce nabytá. Skvělý Vladimír Boudník a paní hostinská - oba hrající sami sebe. Při scéně s nevěstou a se stromkama si asi mnozí řeknou, že si Chytilová pořádně šlehla, ale já jsem pro každou špatnost. 91%. Romance, režie Jaromil Jireš. No, po pravdě řečeno, tahle povídka mě moc nezasáhla ani v knižní podobě. Díky pomalému a téměř snovému tempu vyprávění je znát, že jej točil tvůrce "Křiku". Není to špatné, ale, a za to pan Jireš ani moc nemůže, nejslabší povídka z cyklu. Mladičký Ivan Vyskočil byl skvělý - no, dejme tomu 60%. Shrnutí: Dílo Bohumila Hrabala je co se týče četby i po stránce zfilmování dosti složité. Na to, že se jedná o filmovou Hrabalovskou prvotinu a mladičké tvůrce, dopadlo to velice zdařile. Cyklus je nevyrovnaný, stejně jako snad všechny povídkové filmy. "Fádní odpoledne" Ivana Passera a Herzovy "Sběrné surovosti", dvě zdařilé povídky, se bohužel do cyklu už nevešly. "Perličky na dně" daly světu režiséra, který svojí Hrabalovskou vizí nejvíce padl do oka divákům i spisovateli samotnému, z jejichž spolupráce vzešlo ještě dalších pět filmových Hrabalovek a jedna dokonce oceněná Oscarem - Jiřího Menzela. 80%. (27.08.2008)

Před zakoupením DVD jsem si pročetl vaše komentáře, které mě velmi nalákaly ke koupi. Hned po první povídce má radost přešla ve velký smutek, ba dokonce i skoro v pláč. Ještě že mě DVD vyšlo jen na 44 Kč. Nakonec říkám, že koupit si místo toho pořádnou bagetu, udělal bych mnohem lépe a nemusel se tady rozčilovat. Tento povídkový film, který natočila v 60. letech začínající režisérská generace podle povídek Bohumila Hrabala mě velmi zklamal a je mi hodně líto, že si to myslím jenom já. Doufám od nějaké dobré duše v brzké vysvětlení. Čekal jsem, že každá z povídek bude mít nějaký alespoň trochu promyšlený děj. Jedná se o příběhy, které se nám snaží ukázat tragickou existenci lidských osobností. Režiséři zvolili neherce. To by ani tak nevadilo, protože i když by zde hráli nějaké známější tváře, tak výsledek bude stejný. Mám DVD, ktéré obsahuje 5 filmových příběhů + 2 bonusové. Ty měly být součástí Perliček na dně, ale nakonec byly uvedeny samostatně. Jedná se o povídky: Fádní odpoledne (režie Ivan Passer) a Sběrné surovosti (režie Juraj Herz). Ta je ze všech příběhů nejdelší (30 min.). Moje hodnocení jenotlivých povídek. Smrt pana Baltazara (*), Podvodníci (*), Dům radosti (odpad), Automat Svět (*), Romance (**!, ale blíží se ke třem, ale to jen díky jediné známější tváři v povídkách Ivanu Vyskočilovi. Svádí ho zde cikánka. A ty dvě bonusové: Fádní odpoledne (*), Sběrné surovosti (odpad, ale to jen kvůli její délce 30 min., jinak bych dal *). Moje hodnocení berte prosím s rozvahou. Je mi 23 let a i to někdy může ovlivnit pohled člověka na film. Uznávám, že starší generaci se to může líbit. Já sám si můžu tlouct hlavou o stůl, jelikož jsem ztratil 2 a půl hodiny z mého drahoceného času. A jak se říká, že čas jsou peníze, tak tady to platí dvojnásob. Tímto komentářem jsem vyčerpal veškerou svoji slovní zásobu, tak prosím někoho ať mi napíše jeho názor na moje, ne moc dobré hodnocení. (28.08.2008)