Marie Růžička

Pohádka byla točena dle předlohy španelské lidové pohádky. Co musím ocenit, je snaha tvůrců zasadit pohádku do Španělska sedmnáctého století ať u jde o kostýmy nebo o pravda někdy úděsné studiové prostředí. Bohužel hodba, rádobytriky z pécéčka, herecké výkony místy na úrovni ochotníků pohádku strhávají dolů a dělaji jí složitě koukatelnou i pro děti. (Ověřeno na potomstvu). * * (24.12.2015)

Ponurá pohádka, s čarodějnicí Vilmou Cibulkovou a Danielem Rousem jako nestárnoucím králem, šaškem Davidem Suchařípou, odpornou princeznou Zuzanou Stivínovou, s naprosto nevýrazným princem Jiřím Kuldanem, hezkou Marií Růžičkou - Danielou Krhutovou a švadlenou matkou Ivanou Andrlovou, která i jako mladá vypadala staře. Kámen srdcelam a touha po věčném mládí, nedozírném bohatství a moci, skákání přes postel, zrození Marie Růžičky z plátku růže, její setkání s princem a zakletí. První část pohádky měla spád, druhá už byla bohužel o ničem. 3* (21.07.2015)

Shoduji se s těmi, kdo toto dílko pokládají za lepší z polistopadových pohádek. Lepší neznamená automaticky dobré. S tím se pohádka pere po celé dva díly svého trvání se zdarem, který je minimálně problematický. A problematická a rozporná je ve své barokizující topornosti i pohádka sama. V některých místech dokáže i zaujmout, v jiných si naopak vynucuje spíše nepochopení a příslušně tvrdý spánek. Škoda výpravnosti, hereckého obsazení a nakonec i dvou hodin věnovaného času. Nedovařené, byť by bylo servírováno na zlatě, chutná - jak jinak - nedovařeně. Lepší zkrátka v tomto případě balancuje na hraně únosného a slušného. Někdy nedost slušně. (01.05.2008)

Určitě jedna z lepších porevolučních pohádek. Na jednu stranu mě zaráží, jak velký rozdíl je mezi oběma díly. První je nadprůměrná pohádka, druhý je po většinu času odbytá a nevýrazná křeč. Ale v každém případě je to koukatelná pohádka s temnou atmosférou a vynikajícím charismatickým Danielem Rousem. (01.05.2008)

Exaltovaný smích, tím film začíná a pokračuje, po většinou se neodehraje nic, co by působilo dobře. Jsem k pohádkám shovívavá, jejich smysl vidím v tom, že pomáhají uniknout, zasnít se a zapomenout na starosti, že nabízejí něco milého, hřejivého a s dobrým koncem. Zde se však někdo shlédl v postavě pyšného krále a excentrické čarodějnice, většinu prostoru věnoval jim. Jejich zlé úmysly jsou nepochopitelně hloupě naplňovány, to už si kladete jen jeden dotaz, ne jak to dopadne, ale kdo tohle psal. Vždyť od herců nezazní věta, která by za něco stála, shrnout veškerou moudrost do tří vět osvědčeného vypravěče s charismatickým hlasem je chabý pokus. Na první pohled to dobře vypadá, pod maskami a kostýmy jen houšť. Možná ani to ne. (11.12.2021)