Režie:
Tomáš Vorel st.Scénář:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Tomáš PolákHrají:
Eva Holubová, Bolek Polívka, Anna Marhoulová, Tomáš Vorel ml., Marika Procházková, Jiří Macháček, Ivana Chýlková, Tomáš Hanák, Daniela Valešová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (237)
6/10 - Jelikož mám Pražskou pětku rád a povídka Směr Karlštejn je po Na brigádě! má nejoblíbenější, na Skřítka jsem se docela těšil. Po jeho zhlédnutí z něj mám ale smíšené pocity a je to asi tím, že groteska coby celovečerák je daleko nevděčnější - co bylo vtipné a osvěžující u krátké Směr Karlštejn, může se změnit u devadesátiminutového snímku v nevyrovnanost a občasnou nudu... Vzhledem k tomu, že Vorlův novější film Gympl jsem viděl dříve, bavilo mě pozorovat, jak určité prvky Vorel použil i v Gymplu (zejména vše, co se točilo kolem Vorla mladšího). Takže dávám tři a je mi to líto, ale tentokrát nemohu jinak. ()
Tomáš Vorel u mě ještě nikdy jako režisér nepřekonal dvě hvězdy a stejně je tomu u Skřítka. Navnadil mě trailer a obsazení v čele s Bolkem Polívkou a Jiřím Macháčkem, proto jsem tomu dal šanci. Bohužel se mi to nelíbilo a Skřítek u mě rychle upadne do zapomnění. Pochválím snahu o originalitu… ale jen tu snahu. Ten koncept grotesky mě nesedl a jednotlivé gagy moc nebavily. Vlastně si vzpomínám jen na jednu jedinou vtipnou scénu a to je na podobný film sakra málo. Dramatická linka s příběhem na mě nefungovala prakticky vůbec. Zůstávají jen slabé dvě hvězdy a mé soukromé varování sobě samému: filmy od režiséra Tomáše Vorla už opravdu ne. ()
Natočiť grotesku v 21. storočí musí určite producentom pripadať ako samovražedný nápad, napriek tomu je Škriatok pokusom o vzkriesenie tohto žánru, tak populárneho začiatkom storočia minulého. I keď sa v rámci žánru škriatok určite nestratí, doplatí na zmlsanosť dnešného diváka, ktorý sa už nesmeje kopancom do zadku a „náhodným“ pádom na zem. Gagy v dnešnej dobe musia byť svojim spôsobom sofistikovanejšie a nie tak prvoplánové ako si to mohli dovoliť Chaplin and co. A to je Škriatkova slabina. Gagy sú totiž dostatočne nevyrovnané, niektoré sú geniálne a niektoré dosť slabé. Postava Škriatka je vo filme len do počtu, dej poriadne neovplyvňuje, čo ma vedie k otázke či vôbec bola potrebná. Pochváliť však treba muzikálny doprovod od MIG 21. 6/10 ()
Byla bych ráda, kdyby mi někdo tu skřítkovu nesmyslnou postavu vysvětlil, já bych veškerý scény s tímto stvořením nemilosrdně vystřihla. To co se mu klimbalo na zádech byl choroš??? Jinak jsem kupodivu celkem spokojená, taková groteska to je dost odvážný a nutno říct, že i riskatní projekt (a já osobně jsem byla vskutku nedůvěřivá), ale na to, že za celých 90 minut postavy vlastně ani nežblebtnou je to poměrně zábavný. Jen ty jatka, brrr!!!! ()
Největší problém téhle grotesky je nepochybně poněkud nevyvážený scénář. Chvílemi jsem se řezal smíchy, za chvíli to vypadalo jakoby se autor snažil o psychologický film se skřeky místo slov. Herecké výkony byly zajímavé, ale vzhledem k jejich hojnému zpomalování či zrychlování těžko ohodnotitelné (ale suverénně nejlepší opět byla Eva Holubová). Hudba MIG 21 k těm šílenostem sedla. Celkem docela dobré, ale čekal jsem to ještě lepší. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (6)
- V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
- Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)
- Ve filmu je odkaz na starší film Tomáše Vorla Cesta z města (2000). Při scéně, kdy matka ukazuje dceři rodinné fotografie, byly totiž použity i některé snímky právě z tohoto filmu. (zeďa)
Reklama