Šašek a královna

Po zhlédnutí divadelního představení jsem měl z filmové podoby jisté obavy. Netradiční pohled Věry Chytilové vnáší do této bravurní hry nový rozměr a posouvá ji někam dál. Nevím, jestli dopředu, ale prostě někam úplně jinam. Ostré střety se současností, ať už na hradě, na louce nebo v hospodě, jsou tím pravým kořením, které bylo potřeba do divadelního gulášku přimíchat. Bolek se Chantal opět září a ve vedlejších rolích perlí mistři Kodet a Brodský. Prostě lahoda. (22.02.2012)

"Šašek a královná". Submisívny Bolek Polívka a jeho dominantná manželka Chantal Poullain - Polívková. Nevyskákaný valašský mládenec a francúzska svetobežníčka, čo zablúdila na Moravu. Podivná dvojica v podivnom filme podivnej českej režisérky Věry Chytilovej. Snímok je natočený podľa rovnomennej divadelnej hry. Pre niekoho je to veľké umenie, pre iného len absurdný nezmysel. Ja zostávam vôči tomu chladný, nezaujatý. Svojim spôsbom je to originálne, ale na druhej strane aj hodne nudné. ** (28.10.2017)

Chytilka na začátku sešupu od předrevoluční anarchistické fantasmagoričnosti, kterou jsem na ní miloval, k porevolučním zapšklým upachtěně provokujícím agitkám – zde naštěstí pořád ještě výrazně převažuje to první. Ve své době mě to dostalo naprosto do kolen, dnes mi už vadí jednak ty názvuky pozdějších levných (oč ironičtějších, o to víc herecky, režijně a střihově odbytých) satir na tzv. českou malost, jednak fakt, že to vonnegutovské pendlování v čase (nápad to byl hezkej) je roubováno se střídavými úspěchy – tu krásně halucinogenně, onde vysloveně rozpačitě – a místo aby směřovalo k nějakému celek obohacujícímu vyústění, skončí tou nejbanálnější možnou vysvětlovací figurou. Další problém je vyvanutí dobového politického podtextu – je neuvěřitelné, jak posunuté vnímání jsme tenkrát měli a jaké jinotaje dokázali nacházet; tuhle citlivost už dnes nemáme ani my, co pamatujeme, natož divák narozený později. Ale kamera, muzika a hlavně Bolek s Chantalkou a původní divadelní linie poetického zobrazení SM vztahu, to všechno je pořád výtečné. (24.02.2013)

Divadelní hru jsem naneštěstí ještě neviděl. K filmu jsem přistupoval s jistými rozpaky, které však byly po pár okamžicích zahnány do kouta. Hodně se v jeho souvislosti (a vůbec Šaška a královny jako celku) hovoří o Polívkovi, kterému jako divadelnímu herci, komikovi a hlavně mimovi role v obou jejích polohách opravdu sedla (však si ji taky pro sebe napsal, že ano), ale u mně jej o dost převyšuje Chantal - obě polohy její role jsou hereckým koncertem s graciézní artikulací v obou jazycích, uhrančivými a nenávistnými pohledy, nádherným smíchem a živočišnou (přesto aristokratickou a elegantní) erotičností sršící z každého jejího pohybu, pohledu či slova. Nádherná role pro nádhernou ženu a skvělou herečku. Dobře a nápaditě zpracovaný příběh o moci, bezmoci, lhostejnosti a potřebnosti. A Kodetův němec je fakt k popukání. "Klesám k zemi, jíž zároveň opouštím!" (09.01.2009)

Nesedlo mi to. Ono ani to divadlo mne neuvedlo v úžas. A toto byl jen jeho slabší odvar. Několik zajímavých scén se zde objevilo, pár myšlenek také, ale prostě to bylo takové „udyndané“. Navíc stopáž byla zbytečně dlouhá, ke konci jsem už obracel oči v sloup. Vlastně to před horším hodnocením zachránila scéna příjezdu hajného z hospy. (02.03.2017)