Vlčí bouda

"Šéfe, dejte tomu lemplovi zabrat, až z něj teče olej." Bál jsem se. Opravdu jsem se bál, že se té partě mladistvých dementů nic nestane. Viděl jsem prostě dostatek adeptů na zmrznutí, kuchnutí či infarkt z vyplašení a byla by škoda tohle nevyužít. Abych však neprozradil děj a aby se zároveň neprovalilo, že jsem nepokrytě fandil mimozemšťanům, tak se přiznám, že jistou atmosféru to mělo a mimozemšťanka Chytilová dokázala zajímavě zachytit pohled své rasy na tu naši. (31.05.2021)

Typická Chytilová, se vším, co na ní nemám rád... Příběh je celkem zajímavý, mnohé scény dramatické, i když prvky sci-fi pokulhávají (to, že o sobě někdo prohlásí, že je mimozemšťan a divně se chová - vzpomeňte si na Paroubka - z něj ještě mimozemšťana nedělá :-) ), zabíjí scénář a hrozní (ne)herci. Záběr na postavu, která svůj text emotivně řve, střih, záběr na jinou, která řve taky, střih, záběr sněhu a tak dokola...poselství filmu (pokud to tak tvůrci chtěli) je vlastně dnešní teambuilding. Tím Chytilová předběhla dobu, ale nic víc ve mně film nezanechal. (18.02.2012)

V dětství jsem tenhle mrazivý film zbožňoval a po skoro desetileté pauze jsem se ujistil, že skoro neztratil na svých kvalitách ani u odrostlejšího diváka. Chytilová se protentokrát trochu umírnila a tvůrčí chaos podřídila pečlivému budování atmosféry a dodržování žánrovým konvencí. Vznikla hororová psychologická sonda, která má co říct k dobové společnosti a svoji výpovědní hodnotou povyšuje dobře zvládnutý žánr ještě do vyšší polohy. Žádný Upír z Feratu, ale Vlčí bouda je filmem, z něhož člověk může zakusit nefalšované zamrazení. (08.01.2011)

Co to bylo....horor nebo komedie nebo jen někdo není natolik soudný, aby uznal, že neumí režírovat. Pokud se směju na celé kolo u vážně míněných scén, tak pak určitě není něco v pořádku. Herci byli také krásně komičtí. Vlčí bouda má do hororu daleko, asi jako moje sousedka do Britney Spears. A ani jako komedie nestojí za nic. 0% (18.02.2009)

(Komentář obsahuje spoilery.) Namítat lze leccos, třeba že tak slibné téma - děti uvězněné v horské chatě s psychopatickými vedoucími - se dalo rozehrát lépe, vygradovat od nenápadného úvodu až k šílenosti. Zde už od začátku kamera zlověstně přejíždí po sněhu a hraje do toho děsivá hudba, což silně naznačuje, že se blíží zlo. Proto se hlavně ve střední části film trošku motá v kruhu (kdykoli někdo z dětí pronese větu ,,Já tě snad zabiju!", můžete se vsadit, že se vzápětí odněkud vynoří démonický Macháček a řekne: ,,Opravdu bys byl schopný zabít?"). Také bych osobně uvítal, kdyby linka s instruktory nebyla tak doslovná, ale dávala větší prostor úvahám, zda jde o skutečné mimozemšťany, nebo zda je to celé nějaká zvrácená hra psychopatů. A v neposlední řadě se dá proti Vlčí boudě namítnout, že herecké výkony mladých žáků patří k nejhorším v dějinách české kinematografie (což mi ale zrovna nevadilo, podle mě to jaksi patří ke zvláštnímu kouzlu tohoto snímku). Ale vem to všechno čert. Horor je můj oblíbený žánr a pokud se řekne, že těch slušných je v dějinách českého filmu tolik, že by se spočítaly na prstech jedné ruky, pak to není žádná metafora, ale tvrdý fakt... Proto si těch několik málo exemplářů musíme hýčkat. O to víc, že se Chytilové povedlo (jak jinak u ní) překročit rámec pouhého strašení a dostat do filmu i morální apel. Teprve když děti odmítnou určit ze svého středu jednu oběť, oprostí se od materiálna a od všech lží, předsudků, přítěží a bloků, je jim dovoleno utéct zlu v památné závěrečné scéně. (21.08.2014)