Slovácko sa nesúdí

shlédl jsem první díl seriálu Vinaři z produkce TV Prima a vyprovokovalo to ve mně nutkání napsat sem komentář. jestli chcete 100% Moravu, zapomeňte na Vinaře i na Bobule, v české filmografii je toto snad jediný úkaz, který dokázal tento kraj (tedy přesněji moravské Slovácko) vykreslit opravdu bezchybně. říkám to, jako člověk, který se na Moravě narodil a vyrostl a který svůj kraj miluje. vše, co v tomto seriálu uvidíte nebo uslyšíte, působí oku a uchu místního člověka naprosto autenticky (samozřejmě s patřičnou nadsázkou, dramatizací a humorem, který je narozdíl od těch současných pokusů opravdu vtipný a peprný jak se na Slovácko patří). Na pevném základu, který tvoří famózní knižní předloha Zdeňka Galušky, stojí výkony Josefa Kronera a Oldřicha Velena, ale překvapivě i dalších moravských i nemoravských herců, kteří pocitvě nacvičili nářečí a pečlivě přenesli Galuškův svérázný humor do filmových polí. Je škoda, že v druhé sérii (natočené o několik let později) toto pravidlo krapet povolilo, nicméně stále se laťka drží dostatečně vysoko. Někdo by mohl namítnout, že v současné době už Morava není taková, jako za Rakouska-Uherska a že seriál ze současnosti už nemůže být stejně dobrý, ale věřte mi - lidé té stejné nátury, ty stejné zvyky, tradice, zpěv, kroje, nářečí a komické situace z knih Zdeňka Galušky jsou tu k nalezení stále. (31.08.2014)

Musím se přidat k davům, který tento geniální seriál chválí. Dlouho jsem čekal, až dostanu možnost Slovácko sa nesúdí vidět, ale když opravdu přišla, byl jsem v šoku. Vcelku jednoduché dílo dokáže diváka okouzlit nejen díky krátké stopáži, která mu více než svědčí ale také díky úsměvnému folklornímu humoru a hlavním představitelům. 80% (11.06.2006)

Zdánlivě volný, na sebe nenavazující sled národopisných obrázků ze života jedné slovácké vesnice, pospojovaný osobami dvou staříčků, je ve skutečnosti kritickým pohledem na "malé" lidské vlastnosti. Dobré, místy špičkové herecké obsazení jen násobí tuto přehlídku krojované autorovy přesvědčivosti a nesmlouvavosti. Za smíchem, který se nám prakticky bez přestání dere na rty, cítíme mnohdy potlačenou slzu, bolestný vzdech, křivdu, která nepřebolí. Ale i smích a výskot těch, kteří dokázali odolat tlaku místní malosti a malichernosti. Zvláštní ocenění zaslouží Kysučan Króner, jehož Pagáč nabývá až sanchopanchovských rysů. Z tváře slovácké vesnice na přelomu 19. a 20. století, kterou SLOVÁCKO zachycuje, ledacos přežívá i dnes. A nejenom na Slovácku. (20.10.2007)

Co díl, to skvost. Inteligentní příběhy v kombinaci se slováckou náturou aneb konečně někdo neukazuje moraváky prvoplánově jako blbé vidláky. Herecké výkony jsou všechny skvělé, ale s přehledem tomu vévodí Jozef Kroner. Divoká slovácká hudba a vůbec folklór jako řemen. A to ani nejsem Moravák, nýbrž Čech jako poleno. (04.02.2007)

Vtipně podaná a vyložená knížka spisovatele Zdeňka Galušky přesně tak, jak jsem si to představoval a jak by to mělo vypadat. Pagáč a Klásek jsou takový, jací v mých představách byly. Jozef Kroner přímo exceluje a předvádí pravé divy. Jen škoda, že jen dvanáct dílů. Zasloužilo by více. Tady se sešla správná parta lidí a pod vedením režiséra dokázala vytvořit kumšt. Smekám klobouk. (20.10.2014)