Píseň pro Rudolfa III.

"Který vy jste, tajný, uniformovaný, pomocníci VB nebo svazáckej všudybyl?" Ano, poslední díly byly opravdu odvážné, na svou dobu... Dost písniček bylo hezkých, ale také spousta nezajímavých. A protože celkově mne téma a styl tohoto muzikálového seriálu míjelo, jednou stačí. "My jsme se neprovinili ničím, tím vším byla vinna doba..." (16.10.2018)

Dějově absolutně směšné, ale tady jde především o hudbu, a ta je skvostná. Tolik krásných hlasů a spousta nádherných melodií dělá z tohoto filmu nejlepší muzikál, jaký jsem viděl. Škoda, že někteří zpěváci již nedostali ve filmech další příležitost. V této době ještě stále platilo - "co Čech to muzikant - resp. zpěvák", dnes to již bohužel nelze říci. (02.09.2009)

Hudebně-zábavný seriál, který je v určitém směru spíše nevšedním experimentem, než skutečným dramatickým dílem, postihuje euforické politické uvolnění jara '68 a (ne)jen proto mu náleží zasloužená pozornost. Dietl navíc vyšel z představy – jak sám kdysi uvedl – že v každém z nás je kus chamtivého a kus ušlechtilého, kus velkorysého a kus malého, kus dobrého a kus prevíta. Tato autorská představa se odráží v titulní postavě řezníka Rudolfa (výborný Darek Vostřel), který je po svém dědečkovi a otci třetím řezníkem rodu. Má své obyčejné starosti v práci i doma. Žije svůj všední život. Má však také patnáctiletou dceru (Iva Janžurová), která má hlavu plnou nejneuvěřitelnějších představ a fantaskních nápadů. Příběh začíná v okamžiku, kdy ztřeštěná Šárka začne otce vtahovat do své fantazie. Jde to ztuha, ale když se to rozjede, tak to stojí za to – řezník Rudolf se mění v uměnímilovného zámeckého pána, který se pohybuje v prostředích, odpovídajících jeho postavení, jindy v anglického lorda, velkorysého i chápavého zároveň, anebo v protřelého detektiva, pátrajícího po lumpech všeho druhu. Jeho představy se prolínají s fádní realitou všedního dne, čímž vzniká – pochopitelně – i řada komických situací. Režie byla svěřena zkušenému Jaromíru Vaštovi, který do každého dílu propasíroval i vzácnou návštěvu ze zahraničí (Udo Jürgens, Hugues Aufray). S písněmi, které během seriálu zazněly v podání nejpopulárnějších českých zpěváků (Gott, Matuška, Vondráčková, Kubišová, Neckář, Štědrý, Hála, Přenosilová, Simonová a další) se posluchači navíc setkávali i na deskách Supraphonu. I proto seriál o řezníku Rudolfovi nestárne a s každou další reprízou si získává nové generace vděčných diváků. (06.09.2009)

Když jsem vyrůstala točil Dietl už jen seriály z pracovního prostředí, mezi nimiž Synové a dcery Jakuba Skláře patřili ještě k tomu lepšímu. Bylo pro mě zajímavé zjišťovat, že onen člověk dokázal natočit také něco docela jiného. Pro mě je vrcholem Dietlovy seriálové činnosti vedle životopisu Alexadra Dumase právě tento seriál. Někdy je dojem z něj pravda rozpačitý, jindy však výborný. Odvážné mi příjde vystavět seriál na výchozí zápletce, v níž to nejzajímavější se má odehrávat výhradně ve světě představ. Zbytek děje je vlastně až vždy uboze jednoduchý. Ten spor středostavovské omezenosti a třeskuté fantazie, z něj však dělá cosi velmi zvláštního. (I já díl Betlém považuji za nejlepší a tomu dávám *****.) (08.11.2004)

Z velmi raného dětství jsem si pamatovala, že kdysi v TV běželo něco o Rudolfovi a zpíval tam Matuška "Slavíky z Madridu" a trhal rukama kuřata... Po revoluci jsem si všechny díly nahrála a cca po roce si je pouštím, kdykoli mám blbou náladu. Darek Vostřel jako řezník a starostlivý otec, Stela Zázvorková jako jeho "personál" ("jestli jste tenhle týden něco neprosekla na buřtech, dá Bůh a budou i premie") Iva Janžurová dokonale předstírající puberťačku, Hrzán jako její nápadník kouzelný jako vždycky a snad všichni tehdy známí zpěváci od nás + každý díl jeden zahraniční host ("Proč ten Francouz zpívá pod mostem? On ve Francii zpívá pod mostem?" "Ne, nezpívá" "A oni to nevědí?" "Vědí" "Tak proč ho točí, že zpívá pod mostem, toje nějaká blbost" "Jak bych ti to maminko vysvětlil: on ví, že je to blbost, my víme, že je to blbost a to, že to děláme, i když je to blbost, nás tak nějak spojuje..."). Navrch má každý díl svůj vlastní příběh a svou stylizaci (doba Rudolfa II, svět románu Hrabě Monte Christo, svět pana Pickwika...). Třešničkou na dortu je poprvé nahraná Modlitba pro Martu, která původně byla jako jedna z mnoha a teprvě kontext s obsazením Československa jí vypíchl tam, kde dnes je. (16.07.2007)