Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(více)

Recenze (71)

plechulka 

všechny recenze uživatele

Z velmi raného dětství jsem si pamatovala, že kdysi v TV běželo něco o Rudolfovi a zpíval tam Matuška "Slavíky z Madridu" a trhal rukama kuřata... Po revoluci jsem si všechny díly nahrála a cca po roce si je pouštím, kdykoli mám blbou náladu. Darek Vostřel jako řezník a starostlivý otec, Stela Zázvorková jako jeho "personál" ("jestli jste tenhle týden něco neprosekla na buřtech, dá Bůh a budou i premie") Iva Janžurová dokonale předstírající puberťačku, Hrzán jako její nápadník kouzelný jako vždycky a snad všichni tehdy známí zpěváci od nás + každý díl jeden zahraniční host ("Proč ten Francouz zpívá pod mostem? On ve Francii zpívá pod mostem?" "Ne, nezpívá" "A oni to nevědí?" "Vědí" "Tak proč ho točí, že zpívá pod mostem, toje nějaká blbost" "Jak bych ti to maminko vysvětlil: on ví, že je to blbost, my víme, že je to blbost a to, že to děláme, i když je to blbost, nás tak nějak spojuje..."). Navrch má každý díl svůj vlastní příběh a svou stylizaci (doba Rudolfa II, svět románu Hrabě Monte Christo, svět pana Pickwika...). Třešničkou na dortu je poprvé nahraná Modlitba pro Martu, která původně byla jako jedna z mnoha a teprvě kontext s obsazením Československa jí vypíchl tam, kde dnes je. ()

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Dějově absolutně směšné, ale tady jde především o hudbu, a ta je skvostná. Tolik krásných hlasů a spousta nádherných melodií dělá z tohoto filmu nejlepší muzikál, jaký jsem viděl. Škoda, že někteří zpěváci již nedostali ve filmech další příležitost. V této době ještě stále platilo - "co Čech to muzikant - resp. zpěvák", dnes to již bohužel nelze říci. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Unikátní věc, takovýhle formát. Alespoň u nás. Krásně stylizované romantické fantazie prostého dospívajícího děvčete pospojované hudebními čísly tehdejších hvězd, komediální vsuvky ultrasympatického Darka Vostřela a Ivy Janžurové bravurně vytvářející iluzi naivního patnáctiletého kůzlete, zručný nápadník Jiří Hrzán - a pak že dobrého pomálu, houbeles. K tomu si ještě přidejme legendární punc, který tomuto dítěti Jaroslava Dietla daly jedny z nejčernějších momentů našich dějin a rázem tu máme jeden z klenotů české televizní tvorby. PS: Marta Kubišová v pětadvaceti letech? Lahodící nejen uchu, ale i oku. Už chápu, proč byla takovou ikonou. ()

belldandy 

všechny recenze uživatele

Když jsem vyrůstala točil Dietl už jen seriály z pracovního prostředí, mezi nimiž Synové a dcery Jakuba Skláře patřili ještě k tomu lepšímu. Bylo pro mě zajímavé zjišťovat, že onen člověk dokázal natočit také něco docela jiného. Pro mě je vrcholem Dietlovy seriálové činnosti vedle životopisu Alexadra Dumase právě tento seriál. Někdy je dojem z něj pravda rozpačitý, jindy však výborný. Odvážné mi příjde vystavět seriál na výchozí zápletce, v níž to nejzajímavější se má odehrávat výhradně ve světě představ. Zbytek děje je vlastně až vždy uboze jednoduchý. Ten spor středostavovské omezenosti a třeskuté fantazie, z něj však dělá cosi velmi zvláštního. (I já díl Betlém považuji za nejlepší a tomu dávám *****.) ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Ve své době populární a zajímavým způsobem vyrobený televizní písničkový seriál (po hudební stránce opravdu skvost, nejlepší díl jednoznačně "Betlém", některé písně měli podobu jakési ho videoklipu+některé písně napsané programově pro jeho děj, se staly později stěžejní součástí repertoáru předních českých zpěváků, viz třeba "Přejdi Jordán" od Heleny Vondráčkové) s našimi předními pěveckými hvězdami a umělci, ale vystoupili tu i některé zahraniční hvězdy, například známí zpěvák zpěvák Udo Jürgens, to vše jen krátce (a později dokonce současně s natáčením) před vstupem SOVĚTSKÝCH vojsk a posléze nastolené tuhé normalizaci, ano do té doby tu byla ještě jakási volnost, svoboda slova, a seriál pro svou nadčasovost měl svůj význam a opodstatnění a samozřejmě i problémy, dnes s odstupem času a nad některými doslova revolučními písněmi se člověk musí už jen pousmát, o některých charakterech, které se dovedly šikovně přizpůsobit změně režimu, ani nemluvě. Seriál určen hlavně pro pamětníky, kteří si nostalgicky zavzpomínají nad patrně nejlepší dobou ve všech směrech, ZLATÝCH '60 letech! ()

Galerie (179)

Zajímavosti (42)

  • Karel Štědrý: „A kdybyste se mě zeptali, na který díl vzpomínám nejraději, asi bych odpověděl, že na ten vánoční, ve kterém zazněly burcující písničky, které si lidé po dvacet let tajně přehrávali a čerpali z nich sílu. Píseň o Herodesovi, Přejdi Jordán, píseň vojáka zpívaná Karlem Černochem, která se jmenuje Jsem pro, nebo vánoční koledy. Jednu z nich, speciálně pro tento seriál napsanou, jsem zpíval s Martou KubišovouVáclavem Neckářem. Věřím, že i po letech najde tento seriál své diváky a posluchače.“ (Česká televize)
  • Epizoda byla dokončena přímo během vysílání z improvizovaného ilegálního studia ČT (výzkumný ústav A. S. Popova). Filmový materiál, který byl v roce 1990 nalezen, se zachoval jen bez zvuku (tvůrci neměli při natáčení potřebnou techniku a herci tedy své role namlouvali živě až ve studiu). (sator)
  • Dle sdělení archiváře České televize nebyly realizovány tři díly: 6. díl „Tolerance“, je o tom, že se celá země rozdělí na dva tábory, příznivce Gotta a příznivce Matušky, mezi kterými vypuká válka. 10. díl se jmenuje „Císař“, ve kterém se hrdinové ocitají na dvoře Rudolfa II. 11.díl  se jmenuje „Strašidlo“, ve kterém už byla obsažena bolestná reflexe společnosti, protože zobrazoval počínající normalizaci v Československu. (sator)

Reklama

Reklama